Udržovací vládu nepovedu

Po deseti týdnech jednání se Mirek Topolánek dočkal. Minulou středu jej prezident Václav Klaus jmenoval premiérem. Přestože nový ministerský předseda přísahá, že neuhne od slibovaných reforem, vypadá to spíše, že jeho menšinový kabinet povládne tak, jak mu dovolí dohoda s ostatními stranami. Především s Paroubkovou sociální demokracií.

Je to zklamání, připravovat se řadu let na roli premiéra-reformátora, a pak mít před sebou vidinu premiéra-údržbáře?

Já jsem se nikdy na nějakého reformátora nepasoval, to bylo spíš mediální klišé. Volby dopadly tak, jak dopadly, a já jsem velký realista. Pokud by ale moje vláda nemohla dělat základní reformy, pak ji nepovedu a taková vláda prostě nevznikne. Udržovací vláda v situaci očekávaných změn by byl naprostý nesmysl. To je lepší směřovat rovnou k předčasným volbám.

ČSSD chce tolerovat vaši vládu maximálně dva roky. Jak dlouhý mandát by byl pro vás minimální?

Pro nás to jsou tři roky. O nich jsme schopni se bavit, protože to má svou logiku. Mandát vlády v sobě musí zahrnovat i české předsednictví v EU v první polovině roku 2009. Už teď je skluz v institucionální a personální přípravě na tuto velkou zkoušku. Pokud by se těsně před českým předsednictvím konaly volby nebo se měnila vláda, vidím to na velkou blamáž. A tu já nedopustím.

Čím se bude vláda opřená o ČSSD lišit od opoziční smlouvy?

Jakákoli paralela s rokem 1998 neexistuje. Tehdejší pakt rivalů Klause a Zemana byl obranný ve smyslu boje proti nepolitické politice, Václavu Havlovi a malým stranám. Nic z toho tu dnes není, my nebojujeme s prezidentem ani nechceme účelovým volebním zákonem vyčistit politiku od malých stran. Opoziční smlouva se neosvědčila - i proto, že ČSSD dohody neplnila. A my se už snažíme vyvarovat jakýchkoli podobností a paralel.

Razíte schéma série smluv s demokratickými stranami, což se nelíbí ČSSD. Lidovci a zelení zase nechtějí dělat křoví skryté velké koalici ODS a ČSSD. Není to další sebevražedná strategie?

Ale nikdy nikdo neřekl, že ty smlouvy budou rovnocenné. Ani jsme neřekli, že to budou smlouvy. I s ČSSD je to jen dohoda o ustavení menšinové vlády za určitých podmínek. A s menšími stranami půjde jen o deklaraci, memorandum, nepsanou dohodu, která definuje vztah konstruktivní opozice k vládě ODS. My příliš žijeme v zajetí české kotliny a posledních šestnácti let, ale model menšinové vlády s dohodou průřezově politickým spektrem je, neříkám že úplně běžný, ale minimálně vyzkoušený. Takové vlády existovaly, fungovaly a dokonce měly i silný reformní náboj, třeba v Dánsku.

ČSSD má ambici ovlivnit i složení vaší vlády. Máte vytipována jména, která za žádnou cenu neobětujete?

Já prohlašuji, že nepřistoupím na žádnou významnou změnu oproti návrhu vlády někdejší trojkoalice, pokud nepůjde o výslovné přání někoho z těch lidí, že to v této konstelaci nechce dělat. A nebudu reagovat na silácké výroky socialistů. Pokud chtějí respektovat vládu ODS, pak personální nominace není jejich problém. A kamarády jejich kamarádů já do své vlády prostě brát nebudu. Touha ovlivňovat složení vlády pramení nejvíce z toho, že Jiří Paroubek stále myslí na to, jak by vládl i pomocí této dohody. Vysvětlit mu, že někdo vládne a jiný je v opozici a má jen kontrolní pravomoci, je hlavní úkol dalších jednání.

Nikdo z odborníků, které vám ČSSD nutí do kabinetu, tedy lidí jako Zářecký, Telička či Benešová, pro vás není přijatelný?

O žádných jménech se nikdy seriózně nejednalo. Ale třeba lidí, jako je Pavel Zářecký, kteří by byli schopni řídit legislativu, v zemi moc není. I kdyby mi toto jméno nikdo nevnucoval, byl by asi jedním z kandidátů, které bych oslovil.

V čem ČSSD ustoupíte, aby vaše vláda úplně neztratila smysl? ODS slibovala rovnou daň, osobní zdravotní účty, školné...

Mluvíte o detailech, ale zásadní změna vládnutí spočívá v něčem jiném. To vy jste nás tlačili do rovné daně a osobních účtů, což jsou ale jenom nástroje. Naše hlavní cíle byly jiné, širší: boj s korupcí, s byrokracií, reforma mandatorních výdajů. Do těchto priorit se naše představy, které jsme slibovali před volbami, prostě vejdou.

Vaše priority ale v parlamentu dostanou podobu konkrétních zákonů. Jak je chcete prosazovat proti bloku levice?

Pokud nebude možné je prosadit v podobě, jaká bude deklarovaná v programovém prohlášení, pak vláda nepochybně spojí některý z oněch zákonů s hlasováním o důvěře. A třeba i skončí. Hlavní problém s ČSSD ale přece vůbec není programový. Je jím délka mandátu této vlády a touha sociální demokracie být tak trochu v opozici i tak trochu ve vládě. Program a priority ODS v dané chvíli Jiřího Paroubka moc nezajímají.

Myslíte, že jste celé povolební vyjednávání vedl dobře? Nebyl to ztracený čas, který prohloubil u lidí frustraci z politiky?

To je oblíbený mýtus, že Topolánek mohl jednat nějak jinak. Ale důvodem protahování patu přece nebyla neschopnost Topolánka něco vyjednat, nýbrž totální blokace ze strany ČSSD. Cílem bylo znemožnit volbu jakéhokoli vedení sněmovny a vynutit si tak na prezidentovi příslib jednoho pokusu o sestavení vlády. I tak ale nepokládám těch deset týdnů za ztracených. Představili jsme veřejnosti projekt trojkoalice, tedy sice slepou cestu, ale cestu, kterou jsme před volbami slíbili a která možná byla - mít jen o jediný hlas ve sněmovně více.

V kterém okamžiku jste vy osobně pochopil, že řešením patu je jedině obchod s Paroubkem?

Když mi došlo, že on pomocí kroků na hraně ústavy neumožní ukončit ustavující schůzi sněmovny, dokud neprosadí svoji představu. A to mi nějaký týden trvalo.

Považoval byste Paroubka za schopného politika, kdyby kývl na podporu trojkoaliční vlády za funkci předsedy sněmovny?

Pokládal bych to za vyjádření výsledku voleb a za zodpovědné a seriózní řešení.

Odblokovat pat se povedlo až poté, co prezident Paroubkovi slíbil jeden pokus o sestavení vlády. Vyčítáte to Klausovi? Vám to při hledání podpory pro vládu asi moc nepomůže.

Prezident se obával, že veřejnost po deseti týdnech jednání úplně ztratí důvěru v politiku. Proto asi nakonec ustoupil ze svého striktního stanoviska, že nedá Paroubkovi žádnou šanci, a nakonec mu obecný příslib dal. Já mu to nevyčítám, z jeho pohledu to bylo politicky čisté řešení, i když je evidentní, že nám tím situaci neulehčil.

Příslib pokusu o sestavení vlády Paroubkovi ale není jediná věc, kterou vás Klaus v povolebních jednáních překvapil. Chápal jste některý jeho krok vysloveně jako podraz?

Já plně respektuji kroky, které dělal, a ponechám na jiných, aby posoudili, zda je dělal příliš brzo, nebo příliš pozdě. Povzdechl jsem si, jen když poprvé nepřijal demisi Paroubkovy vlády, jakkoli jsem jeho obavy z ústavně málo čitelné situace chápal. Ale určitě jsem mu to nevyčítal, byl to jen povzdech, že v dané chvíli mohl být přece jen odvážnější.

Před volbami někteří vaši spolupracovníci tvrdili, že vaše vztahy s Paroubkem jsou na hranici fyzického odporu. Teď jste spolu museli řadu hodin jednat, změnilo se něco?

Tak dramatické to určitě nebylo. Animozita snad ano a to, že v rámci předvolební rétoriky padala ostřejší slova, je asi normální. Vyhrocená kampaň jistě ovlivnila naše vztahy, ale my se přece nemusíme mít rádi, jen spolu musíme být schopni jednat. Strávili jsme spolu už desítky hodin a ten vztah je dnes normální, profesionální, korektní.

Na tykání podobně jako s Miroslavem Kalouskem a Martinem Bursíkem to ale asi zatím nevypadá?

S Kalouskem si tykám už dlouho a s Bursíkem to byl výraz jeho pochopení, že ho ODS nechce podrazit. Naše vztahy jsou dnes velmi osobní. S Paroubkem je to stále souboj lídrů. Jsme vnímáni jako soupeři a ani případná dohoda na tom nic nezmění.

Není jedním z výsledků povolebních jednání také to, že komunisté jsou už plně uvelebeni v politických salonech?

Nemyslím a připadá mi to trochu jako hysterie. Jednání s nimi na úrovni parlamentu probíhají už dlouho a standardně a nikdy to nebylo bráno tak, že komunisté jsou „salonfähig“. Nicméně musím být korektní v tom, že oni přicházeli s návrhy na odblokování sněmovny a ty byly seriózně diskutovány. Ani jedna strana kromě socialistů s nimi ale dál spolupracovat nechce.

Jaký přívlastek by měla dostat vaše vláda?

Mně se líbí název vláda českého předsednictví EU, protože to je jeden z jejích hlavních úkolů. Měla by to být vláda menšinová, proevropská, proreformní a protikorupční. Nemám zatím sexy název jedním slovem, který čekáte, ale určitě na něj přijdu.

Jakou roli Česka v Evropě a ve světě chcete jako premiér prosazovat?

Naše zahraniční politika bude dlouhodobá, předvídatelná a konzistentní. Chceme být pro svět stabilním partnerem. Neplánuji žádné zásadní změny v orientaci, naopak až na výjimky bych podepsal vše, co dělal Cyril Svoboda. Snad jedinou významnější změnou by měla být daleko aktivnější role v EU.

Jaké vidíte hlavní politické partnery v Evropě?

Jedním byl samozřejmě Mikuláš Dzurinda, ale volby na Slovensku dopadly tak, jak dopadly. Čímž neříkám, že by vztahy se slovenskou vládou musely být nutně horší, ale ona spřízněnost se asi úplně nezopakuje. Poměrně komplikovaný vztah po vstupu Sebeobrany do polské vlády asi budeme mít s Poláky, přestože máme podepsanou přátelskou dohodu se stranou Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských. V Maďarsku zase prohrál volby nám blízký Viktor Orbán. Máme dobré kontakty s lidovou stranou v Rakousku, nadstandardní vztahy máme s Angelou Merkelovou a CDU. Je ale pravda, že strany, které jsou nám nejbližší pohledem na budoucnost EU, vesměs nejsou našimi bezprostředními sousedy, ať už jde o britské konzervativce, španělskou Partido Popular nebo některé strany skandinávské.

Máte ambici řídit zemi v době předsednictví EU. Kam byste chtěl Evropu vést a je vůbec diskuse na toto téma v ODS ukončena?

Ať už povede Černín Alexandr Vondra nebo Jan Zahradil, nic se nezmění na doktríně ODS, aby EU byla mnohem flexibilnější, aby nedocházelo k diskriminaci menších nebo nově příchozích zemí, aby se odstranily všechny bariéry, které se tam léty navršily, aby se Unie daleko rychleji rozšiřovala a začlenila Balkán. Je to politika aktivní a realistická, která nesouhlasí s dominancí tvrdého jádra v EU a odmítá, aby další byrokratizace oslabovala vliv národních států a parlamentů.

Kdo dnes tvoří nejužší tým nového premiéra, který se s ním bude podílet na rozhodnutích celostátního významu?

Budou to předně lidé, které nominuji do vlády, lidé ze stínové vlády, samozřejmě grémium ODS a pak okruh lidí, s nimiž průběžně konzultuji odborné otázky. Část z nich se asi objeví v týmu mých poradců.

Když Václav Klaus kandidoval na prezidenta, média detailně rozebírala jeho soukromý život a on se k němu po jistém váhání celkem otevřeně vyjádřil. Nemáte pocit, že je nejvyšší čas, abyste udělal totéž?

Nevím, jestli je co komentovat. I když někdo dělá vrcholnou politiku, soukromý život je jeho osobní problém. Netajím, že máme se ženou jisté problémy, nicméně to je všechno, co jsem ochoten k tomu říct.

Nemyslíte, že v případě premiéra jde kromě protokolárních problémů také o věc osobní důvěryhodnosti a integrity?

Moji integritu to určitě nijak nepoškozuje a veškerá bulvární odhalení mě ponechávají zcela chladným.

Schyluje se tedy k rozchodu s vaší manželkou?

Určitě nebudu prostřednictvím médií své ženě sdělovat, že se schyluje k našemu rozchodu, navíc o tom zdaleka nejsem přesvědčen. Řešíme jako všichni určitou krizi; a buď ji vyřešíme, nebo ne. Není to ostatně poprvé, jsme spolu sedmadvacet let. Pokládám to za natolik soukromou záležitost, že mě na to názor váš ani názor veřejnosti nezajímá. Pokud by to nějakým způsobem ohrožovalo moje působení v politice, tak o tom rozhodnou daleko spíše moji spolustraníci.

A můžete prozradit, co znamená „velké přátelství“, jak vztah s vámi označuje poslankyně ODS Lucie Talmanová?

Pokud má přítelkyně nazývá naše přátelství velkým přátelstvím, tak to přece já nebudu popírat.

Vaše žena kandiduje za stranu Politika 21. Znáte radikální program této strany, který brojí mimo jiné proti církvi či cizímu kapitálu v médiích?

Neznám. A obávám se, že ten program vůbec nezná ani moje žena, protože její názory byly vždy velmi podobné mým. Možná má pocit, že v rámci té platformy bude nezávislá a bude si tam prosazovat vlastní program, což mně připadá trochu naivní. Musím říci, že mě její kandidatura částečně pobavila, částečně naštvala, nicméně bez ohledu na naše současné problémy moje žena už nějakou dobu vyjadřovala přání daleko více se zapojit do veřejného života. Že se rozhodla takto, pokládám za její velkou chybu. Jestli to poškozuje mě osobně, to netuším, ale je asi pravda, že to částečně poškozuje ODS.

Nemyslíte, že stres z rodinných problémů se může podepsat na koncentraci a kvalitě práce nového premiéra?

Na to se zeptejte lidí v mém okolí. Až se mnou všichni budou schopni držet krok, tak pak mě teprve začněte kritizovat.

* * *

Mirek Topolánek (50)

Sedmý předseda vlády samostatné České republiky. Pochází ze Vsetína, většinu života prožil v Ostravě, vystudoval strojní inženýrství. Od roku 1994 je členem ODS; prošel v ní řadou funkcí, v prosinci 2002 v jejím čele vystřídal Václava Klause. Dnes žije v Praze, je ženatý a má tři děti.

Foto: Tomáš Nosil

Čtěte dále

další zprávy