Tyčka o čtyřech koncích

rozhovorLetošní vicemistryně světa ve skoku o tyči Kateřina Baďurová občas pózuje pro módní časopisy. Studuje pátým ročníkem ekonomii na vysoké škole a stejně dlouho žije s Tomášem Janků, reprezentantem ve skoku do výšky. Dost starostí na čtyři životy. Baďurová si ten svůj užívá vrchovatě.

Jste nová sportovní hvězda. Kromě toho máte nakročeno k dráze modelky, inženýrky ekonomie, případně taky manželky. Co je pro vás nejdůležitější?

Já si nejvíc považuji vysokou školu. Nechci to snižovat, ale mám pocit, že s ní mám čím dál méně práce. Jako bych našla ideální studijní režim. Je první půlka prosince a já už složila dvě zkoušky z pátého ročníku. Právě jsem se dověděla výsledky. Mám velikou radost.

Z čeho ty dvě zkoušky byly?

Z institucionální kvality a konkurenční strategie.

Institucionální kvalita? Co to je?

Je to předmět, který lze aplikovat na rozvoj bývalých socialistických zemí po rozpadu sovětského bloku. Na startu měly jakoby stejné podmínky, ale každá se ubírá jiným směrem. Mohou za to nově vzniklé instituce, v nichž hraje roli míra korupce a jiné pěkné věci. Konkurenční strategie je fungování nebo přesněji řečeno ovlivňování firem.

Sledujete korupční kauzy?

To nejde nesledovat. Denně se ve zprávách objeví nějaká nová.

Co si o tom myslíte?

Nežiju v iluzi, že by šlo o vytržené případy. Je jich bohužel hodně a všude. Zákony by míru korupce měly ovlivnit, ale mohla by se někam posunout až ve chvíli, kdy s tím společnost začne chtít něco dělat. Zatím nechce, poněvadž jsou na těch případech navázáni lidé, kteří z nich těží.

Kdo podle vás zemi z téhle šlamastyky vyvede? Vaše generace?

Já se svou generací moc do kontaktu nepřicházím. Žiju převážně ve sportovním prostředí, na Dukle, na reprezentačních soustředěních a závodech. Nové generace možná jedou trochu ve starých kolejích, ale nejsem pesimista, časem se všechno zlepší.

Co chcete v příštích letech dělat? Sport, ekonomii, nebo snad založit rodinu?

Chtěla bych skákat do olympiády v Londýně roku 2012, pokud mi to zdraví dovolí. Američance Stacy Dragilaové bylo přes třicet a pořád skákala a dělala světové rekordy. Pokud jde o ekonomii, uvidím. Za pět let budu mít zase větší přehled. Třeba budu studovat něco dalšího, abych se u sportu nenudila. Rozhodně nechci školu a sport kombinovat, sportovní management pro mě není. Česká atletika je malý sport, pohybují se v ní tři čtyři lidé se svými skupinami, není místo. Taky nechci přibrat ke sportu rodinu. Nedělala bych dobře jedno ani druhé. Prostě chci sportovat tak dlouho, dokud mě to bude bavit, a pak zas chci být naplno máma.

Totéž říkala Kateřina Neumannová a největších úspěchů dosáhla  s dcerou takříkajíc po boku.

To je sice pravda, ale běh na lyžích je vytrvalostní disciplína. A doktoři se shodují, že hormony po porodu u vytrvalkyň působí tak, že jejich schopnosti ještě rozvinou. Dalším příkladem je britská běžkyně Paula Radcliffová. I ona porodila dceru a vítězila dál. Skokani potřebují výbušnost a rychlost a ta s dětmi a věkem mizí. Podívejte se na Šárku Kašpárkovou v trojskoku, ta má taky dceru a naplno už se nikdy nevrátila.

Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN.
Foto: Karel Šanda

Autor: Tomáš Čechtický





Čtěte dále

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi