Tohle se justici nemělo stát

Dnes už jen řadový státní zástupce Ivo Ištvan svědčí u soudu, v němž se chce nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká zbavit nálepky justiční mafiánky. Ištvanova výpověď ji nepotěšila: vyprávěl, jak na něho justiční funkcionáři tlačili, když měl na starosti případ Jiřího Čunka. Poté co se ozval, ministr spravedlnosti ho odvolal z funkce vrchního žalobce.

U soudu jste říkal, že se vám důležitost schůzek krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové s Renatou Veseckou, místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou a poradcem vlády Pavlem Němcem plně vyjevila, až když se do případu začalo plést ještě více justičních funkcionářů, kteří vás kontaktovali kvůli Čunkovi i o víkendu, a když Vesecká případ nečekaně přeložila z Ostravy do Brna. Stalo se vám to někdy dříve u jiného případu?
Ne. Nepamatuji se, že by mě někdo někdy v souvislosti s výkonem mé funkce kontaktoval o víkendu.

V září jste si vyžádal schůzku u ministra spravedlnosti, při níž jste ho upozornil na nemístné věci, které se kolem Čunkova  případu dějí. Dal jste mu ke zvážení, zda není namístě kárná žaloba na Veseckou a Kučeru. Ministr nic neudělal a teď říká, že jste mluvil mlhavě. Mluvil jste mlhavě?
Já nemluvím nikdy mlhavě.

Když jste potom slyšel ministra v televizi říkat, že o žádných schůzkách k Čunkovu spisu nevěděl, byl jste zklamaný?
Zklamaný... Já takové pocity při pohledu na obrazovku nemívám. Jaké bych měl mít pocity?

Nějaké. Žádal jste o prověření divných věcí a nedočkal jste se. Copak nemáte nějaké nároky na ministra spravedlnosti?
On se vyjádřil, že žádné informace nemá, a já jsem věděl své. Nechci to hodnotit, co na to mám říct?

Co si myslíte.
Ministr usoudil, že v tom nemusí nic konat, je to jeho postoj.

Tady nejde jen o vás, ale o veřejný zájem. Prý se vám říká Mirek Dušín, tak to přece musíte být naštvaný?
Tak, naštvaný... Spíše bych řekl, že jsem z té situace smutný, protože si myslím, že se do ní justice neměla nikdy dostat. Já jsem se o to celých deset let snažil.

Nedlouho po vaší návštěvě vás ministr na návrh Vesecké odvolal z funkce vrchního státního zástupce v Olomouci. Myslíte, že to bylo v reakci na vaše upozornění?
Musím přiznat, zejména s přihlédnutím k důvodům, kterými ministr své rozhodnutí odůvodnil, že takový pocit mám. Převzal důvody nejvyšší státní zástupkyně, které jsou velmi mlhavé, nekonkrétní, aniž záležitost dostatečně prověřil a dal mi možnost se k nim vyjádřit. Podal jsem žalobu k správnímu soudu, kde jsem musel konstatovat, že vůbec nerozumím, co mi vlastně vyčítá. Je to zajímavá záležitost, do jisté míry precedentní. Obecně je to vlastně spor o to, jestli a z jakých důvodů může ministr odvolávat vedoucí státní zástupce a jestli takové rozhodnutí musí být dostatečně odůvodněno.

Hodně se debatovalo o tom, že rozhodnutí Vesecké o přesunutí spisu před dokončením z Ostravy do Brna bylo neobvyklé. Pamatujete si, že by se někdy stalo něco podobného?
Já o tom opravdu nemůžu mluvit.

Zapomeňte na Čunka. Ptám se vás na vaši paměť. Zažil jste někdy, že by byl případ z vyšší moci přidělen jinam?
Ne, takovou informaci nemám. Nevybavuji si, že by k něčemu takovému v minulosti došlo.

Při odebrání spisu a následném zastavení případu zazněla od Vesecké spousta kritiky na práci Čunkových vyšetřovatelů, a tedy i na vás a ostatní státní zástupce, kteří nad postupy policistů bděli. Jak to tehdy bylo?
Nemůžu vám to říct. Má nadřízená vrchní státní zástupkyně vydala organizační rozhodnutí, že se státní zástupci smějí vyjadřovat jen ke svým trestním věcem, a to jen za určitých okolností. Vzhledem k tomu, že já v tuto chvíli nemohu říct, že je to moje věc, tak mi nepřísluší se k ní ani vyjadřovat. Takže tady mohou všichni povídat, jakých pochybení jsem se dopustil nebo mohl dopustit, a já na to nemůžu reagovat. Mohu říct jen to, že pokud má někdo pocit, že já nebo moji kolegové jsme se dopustili nějakých závažných pochybení, nechť to s námi kárně řeší. Pak budu mít možnost se řádně hájit.

Tak to zařídíme spolu. Porušte ten nesmysl, že se můžete vyjadřovat jen u soudu a pak ani nesmíte totéž zopakovat. A hned budete mít možnost se řádně hájit.
No, to právě ne. To by se řešila otázka, že jsem měl držet pusu, a nic jiného je zajímat nebude. Vyjadřoval jsem se ale ke svým kolegům, kteří se mnou na té kauze pracovali, už v době svého odvolání. A řekl jsem, že si jich hluboce vážím.

Když jste seděl v pracovně ministra spravedlnosti a navrhoval mu, aby zvážil kárnou žalobu na nejvyšší státní zástupkyni, Vesecká seděla u toho. To muselo být dost nepříjemné, ne?
Proč? Tvrdím, že pokud se někdo domnívá, že existují okolnosti, o kterých by měl ministr vědět, pak je vcelku logické, že mu tyto okolnosti sdělí. Může to vypadat neobvykle, ale já myslím, že by to mělo být samozřejmé.

Jste teď tedy řadovým státním zástupcem, přeložili vás na pobočku v Brně a nedávno vás zase posunuli jinam. Jak to bylo?
Po svém odvolání jsem se dohodl s vrchní státní zástupkyní doktorkou Hojovcovou, že budu se svým souhlasem pracovat na pobočce v Brně na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, tam jsem byl od listopadu se svým souhlasem přidělen. No a koncem dubna mi byl doručen příkaz vrchní státní zástupkyně, abych nastoupil na pracoviště v Olomouci, které je od místa mého bydliště vzdáleno sto kilometrů. Ač s tím příkazem nesouhlasím, musím ho samozřejmě respektovat. Bráním se proti němu právními prostředky. Chci, aby soud posoudil, jestli je tento postup v souladu se zákonem.

Vrchním státním zástupcem jste byl deset let a jeden den. Byl jste někdy kárán?
Nebyl. Za těch deset let jsem žádnou výtku nedostal, jak ze strany ministerstva v oblasti správy, tak ani ze strany Nejvyššího státního zastupitelství v oblasti odborné.
Pokud vím, přišel jste v novém působišti i o trestní agendu...
Ano. Teď se z rozhodnutí vrchní státní zástupkyně zabývám civilní agendou, kterou jsem nikdy nedělal. Celých dvacet let jsem dělal tu trestní.

Jak vám přeložení zdůvodnila?
Příkaz mi odůvodněn nebyl.

A neoficiálně?
Nechci to moc dramatizovat, ale padla věta, že se mám zamyslet nad událostmi nedávné doby.

Jste pořád tak uměřený. Co se vám vlastně ještě může stát?    
Stejným způsobem by mě mohl můj zaměstnavatel posunout na pracoviště v Ostravě. A nejen mě, ale vlastně všechny státní zástupce z našeho úřadu. I proto je důležité, aby to posoudil soud. Minimálně aby věděli, v jakých právních poměrech se pohybují, protože dosud si mohli myslet, že takovýto postup možný není. Což jsem si myslel taky.

U soudu se dotyční žalobci snažili navodit dojem, že když se na schůzkách mluvilo o Čunkově případu, třeba že vláda je důležitější než nějaká nezávislost, byl to jen takový normální společenský hovor. To je normální, že si státní zástupci a další funkcionáři justice povídají o rozdělaném spisu?
No, já takovéto povídání o neskončené věci s lidmi, kteří na té kauze pracují, třeba jako dohledové státní zastupitelství, za obvyklé či normální nepovažuji.
 
Jak po mnoha měsících, zastavené kauze a ztrátě funkce celou věc hodnotíte?
Co mám vykládat. O mém postoji svědčí situace, ve které se nacházím. Spousta lidí by své postoje vyjadřovala různými slovy, já jsem je vyjádřil činy.
 
Jak se k vám teď chovají kolegové státní zástupci?
Je to pro ně skutečně překvapující, zvláštní situace a já cítím jejich obrovskou podporu. Ta mi vlastně dodává sílu se se svou situací vyrovnat.

Foto: Petra Mášová

Čtěte dále

další zprávy