Svému nástupci nezávidím

Libuše ŠmuclerováBývalé programové ředitelce TV Nova Libuši Šmuclerové vypršela smlouva o mlčenlivosti. Popisuje, za jakých okolností opustila televizi, a připomíná, že noví vlastníci Novy "vymetli" skoro všechny její souputníky. Poukazuje také na současné programové tápání. Například svého následovníka Davida Stogela by do týmu brala pouze jako konzultanta.

Dříve jste řídila program televize Nova, teď vám společně s manželem patří klinika estetické medicíny. Vzdálila jste se z oboru, nebo ne?

Obojí skutečně hodně souvisí. Nejen tím, že showbyznys služeb třeba plastické chirurgie standardně využívá. Tak bych ale pohled právě zúžit nechtěla. Pro mě jde stále o službu lidem. V obou oborech musíte o lidech hodně přemýšlet a vycházet jim vstříc.

Ve světě obě tyto oblasti často spolupracují. Například americká reality show The Swan žije z toho, že se soutěžící před kamerou nechávají přetvořit plastickým chirurgem. Bude se něco podobného jednou odehrávat i na vaší klinice?

Úspěch by byl jistě veliký, přesto odpovím, že takovému druhu pořadů programově nefandím. Televizní byznys má vždy vnitřní hranice. Jakmile je posunete, příště nezbývá než jít opět o kus dál. Pro příklad - česká mediální scéna si zatím příliš nezadala s paparazzii. Když ale s nimi začne pracovat jedna redakce, bude muset konkurence nejen srovnat krok, ale příště zajít ještě dál. Tomu, kdo konzumuje lehké porno, zákonitě postupně přestane stačit a chce čím dál ostřejší věci. Proto i začít si s pořady typu The Swan je hra s ohněm.

Proč se v českých televizích objevily reality show ve srovnání se zahraničím tak pozdě?

U nás existují vlastně pouze tři celoplošné stanice. Populace je rozvrstvena tak, že šest z deseti lidí je starších pětačtyřiceti let. Televizní reklama se neprodává dle cílových skupin, ale závisí na celkové sledovanosti stanice. Chcete-li těžit z pozice vítěze, musíte vyhovět maximu ze všech. Jakmile se rozhodnete vysílat pořad, který tuto většinu národa neoslovuje, a reality show je zpravidla užší formát, jde sledovanost zákonitě dolů. Současné vedení Novy tvrdí, že je to cíl a že začíná programovat pro komerčně zdatné, avšak méně početné skupiny obyvatel. Riskuje, že se jí do nejpočetnějších skupin obyvatel vklíní konkurence a pozici market leadera jí sebere.

Na Nově jste reality show dlouho ani nepotřebovali. Proč se ve velkém objevily až v roce 2005?

V roce 1994, kdy Nova vznikla, mohla využít situace postkomunistické země, která dříve nesměla a po revoluci v první chvíli ani neuměla vysílat hity západní filmové a televizní produkce. Nova mohla sahat do léta nevyužívaného rezervoáru zahraniční tvorby, která pro našeho vyhladovělého diváka byla nová a přirozeně přitažlivá - stovky neviděných velkofilmů, ale i seriálů. Ve chvíli, kdy se tato zásobárna začínala vyprazdňovat, nastoupila zábava. Na obrazovce se musela objevit také proto, že celou knihovnu zahraničních titulů jsme ztratili s přechodem Železného Novy na Barrandov. Také pomocí zábavy se nám všechno dařilo překlenout, protože pořád byly nápady a měli jsme tah na branku. V době, kdy to všechno fungovalo, nebylo nutné poohlížet se po reality show, což je jeden z nejdražších televizních formátů vůbec.

O Nově se vtipkuje, že dokáže udělat hvězdu i z houpacího koně. Platí to?

Každá komerční televize, která umí své řemeslo, to dokáže. A každá vždycky tančí tak rychle, jak dokáže. S televizními zákonitostmi lze nakládat téměř jako s fyzikálními zákony. Kdekoli na světě. Například ankety televizní popularity vyhrávají moderátoři hlavních zpravodajských relací. Protože jsou na obrazovce sedm dní v týdnu v nejsledovanějším čase. Po nich přijde na řadu někdo z pořadů, které těsně na takové zpravodajství navazují. Postupně dle preferencí žánrů. Kdyby běžel pětkrát týdně po zprávách úspěšný hraný seriál, pak hlavní hrdinka i hrdina mají v soutěžích popularity ty nejlepší vyhlídky.

Před chvílí jste hovořila o nápadech. Televize se teď ale zbavuje lidí, které je dřív přinášeli. Neznamená to, že jsou dnes vaši bývalí kolegové vyhořelí?

To je otázka pro nové vedení.

Vy jste na adresu CME kdysi v této souvislosti poznamenala, že pokud vlastník chce, může svou investici klidně znehodnotit a vyhodit do kanálu. Dělá to teď?

Vlastník na to právo má. Management má povinnost mu to rozmluvit. CME si skutečně může dělat, co pro sebe uzná za dobré, ostatní si o tom mohou myslet zase ledasco. Odhaduji, že co CME činí, v dobré víře činí, a neví, co z toho je omyl.

Vladimír Železný tvrdí, že byla chyba posadit do křesla programového ředitele Američana Davida Stogela, protože ten nebude znát kulturní kontext. Může být toto příklad omylu?

Člověk ze Spojených států může mít se svou kulturní anamnézou sice spoustu dobrých nápadů, ale ve chvíli, kdy dochází na lámání chleba, je docela možné, že při rozhovoru s tvůrci si s nimi neporozumí. Průšvih. Být programový ředitel v cizí zemi nepřeji nikomu. Být poradce či konzultant, to je o něčem zcela jiném.

Ve svém sloupku v časopise Reflex jste před prázdninami rozdávala televizím vysvědčení. Česká televize od vás dostala lepší známku než Nova. To jste na Novu za rok a půl tolik zanevřela?

Ne, Česká televize skutečně některé progresivní kroky dělá, jen je neumí prodat. Spustila nový kanál ČT 24 a sportovní kanál, má však naprosto katastrofální marketing. Novu ohodnotil výstižně Pavel Zuna, když říkal, že televize přešlapuje na místě, nepřináší novinky, ruší a osekává. Šetření nákladů je pro majitele jistě důležitá věc, nicméně z Novy se stává HBO 3.

Zmínila jste se o Pavlu Zunovi. O rok a půl později ho potkal podobný osud jako vás. Jak si vysvětlujete, že on vystupuje takto ostře hned poté, co podepsal výpověď? Vy jste se po odchodu z Novy chovala loajálně...

Ledasco se dá na ní popisovat, ale je mi to často až žinantní, k nemocnému také přistupujete jinak než ke zdravému. Co se Pavla týče, je kritický, a rozumím mu. Odchází z důvodů, které potřebuje vysvětlit. Tak je vysvětluje. A musím říct, že jeho postoj oceňuji. On je v něm poctivý. Mnohá tvář televize by za televizní obrazovku prodala duši. On to udělat nehodlá. Co více si přát, než aby se takto choval - nejen v televizi - každý...

Také váš konec na Nově způsobil před rokem a půl malou senzaci. Jaké byly jeho okolnosti?

Libuše Šmuclerová s manželemMám to popsat celé? O prodeji Novy se intenzivně spekulovalo od začátku roku, mezi ostatními zájemci ve spekulacích proskočilo také CME. Bralo se to ale spíš jako hodně špatný vtip. Na začátku prosince nás, asi šest lidi, obeslal Petr Dvořák textovou zprávou, že si s námi potřebuje dát schůzku. Bral si nás jednoho po druhém a oznámil prodej do rukou CME. Moje první otázka byla: "Co bude s lidmi?" Většina zaměstnanců opustila CME a odešla s Železným na Barrandov, takže obava, jestli nepřijde vendeta, byla při jakékoli zmínce o CME vždy přítomná. Dvořák mě ubezpečil, že žádná odveta se vůči lidem v Nově konat nebude. Následný rozhovor se dvěma nejvyššími představiteli CME, kteří jednali v Praze, byl velmi přátelský, tvrdili, že televizi nechtějí měnit. O čtyři dny později jsem dostala pozvání na snídani s ředitelem televize Petrem Dvořákem a Jiřím Šmejcem (člen představenstva PPF, bývalého většinového vlastníka Novy, pozn. red.). Dvořák řekl, že nebudeme chodit kolem horké kaše, že si CME přeje, abych odešla.

Skutečně to bylo na přání CME? Říkalo se, že Dvořák jen využil situace a zbavil se člověka, s nímž měl pracovní spory.

Co já vím? Vlastně mi to nepřipadá důležité. Dnes, sice ne do roka a do dne, je to o trochu více, odešla či byla odejita většina nejvyššího i středního managementu Novy.

Zůstal na Nově vůbec někdo z vašich bývalých spolupracovníků?

Z klíčových lidí pouze Martin Ondráček, Radek John, vedoucí PR, šéfredaktor grafiky a self promotion (oddělení propagace programu, pozn. red.).

Pozorujete, že by se do Novy vracely bývalé kádry od CME?

To snad ani ne.

Měla jste v roce 1999 okamžitě jasno, že s Železným opustíte CME a půjdete na Barrandov?

Ano. Byl to člověk, který pro nás Novu ztělesňoval. Věnoval jí veškerou svou energii, talent, zkušenost. Chodil skoro každý den redakcemi, mluvil s lidmi. Měl absolutní autoritu. Kdyby se dnes situace opakovala, rozhodování by bylo stejné.

Neztratil Železný v Nově respekt, když na obrazovce rozmlouval s animovaným zajícem Zazou a říkal mu, ať si nebere právníky?

Spor se CME ho začal stravovat, jako každého, kdo by pod takovým tlakem byl. Přestával mít na skutečnou televizi čas.

Říkala jste, že kapacita Železného přestávala stačit. Neprojevilo se to třeba letos před sněmovními volbami, když působil místy agresivně a místy zase ublíženě?

Nechci ho soudit. Osobně jsem s ním nehovořila vlastně skoro tři roky. Jednou jsme se náhodně potkali na ulici, jednou na nějaké společenské akci. Vím o něm to, co každý z novin.

Jak to vypadalo, když se Nova rozbíhala? Jak jste nesla, když se začala vzdalovat od původního projektu "televize duchovního rozměru" a najela na čistý byznys?

Tohle téma začalo žít až snad tři roky po rozjezdu Novy. A to už pro nás zevnitř vypadalo spíše jako reakce na úspěch. V listopadu 1993, kdy jsem do Novy přišla, jsme měli základní starost začít vůbec vysílat. Žili jsme s naplánovaným schématem vysílání. A v pořadu Na vlastní oči s problémem, kde stříhat reportáže, protože televize ještě neměla vlastní kapacity. Stříhali jsme, kde se dalo, jezdila jsem od Štěrbohol až po Hlubočepy. Zpravodajství sídlilo v montovaných buňkách na nábřeží. Nova začínala v únoru, a teprve v červnu se dokončovala rekonstrukce Měšťanské besedy.

Co si myslíte o feminismu?

Prosím?

Často se v médiích objevovaly zmínky o tom, že jste dceru Justinu kojila přímo v kanceláři. Třeba v Německu sedmdesátých let to byl jeden z projevů feminismu.

Je pravda, že jsem v práci kojila. Ale tu ideologii bych vám ani nedokázala popsat. Chovala jsem se tak, jak jsem potřebovala. To je celé.

Vystupovala jste proti zákonu, podle něhož mohli umělé početí podstoupit pouze lidé mladší čtyřiceti let. Chystáte se ještě mít děti?

Nevím. Chtěla bych, ale asi těžko. Víte, kolik mi je let?

Ptám se na důvody, proč vám to omezení tolik vadilo.

Byrokracii či tupost moci, lemplovství či obyčejnou blbost poslanců přece nelze jen tak přejít. Znám maminky, které zákrok prodělaly neúspěšně třeba sedmkrát, to je pro ně i deset let života. Mimochodem, víte, že v těchto dnech už první dítě ze zkumavky čeká miminko? Budoucí maminka se sama narodila 25. července 1978, je jí dvacet sedm let.

Na rozdíl od jiných vám ani nedělalo problémy hovořit o umělém oplodnění na veřejnosti. Proč?

Nevidím důvod to skrývat. Kdysi dávno jsme měli ve vysílání sportovce-paralympika. Několikrát byl za ČR na paralympiádě, vyhrával závody na kole - bez nohy. Řekl úžasnou věc: každý má nějaký handicap, u někoho je to třeba manželka. Měl pravdu, byl skvělý.

 

* * *

Libuše Šmuclerová (43)

Narodila se v Jičíně. Odmaturovala na gymnáziu v Nové Pace a odešla do Prahy na Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Po studiích nastoupila v roce 1986 do Československé televize, pracovala v redakci pro děti a mládež. Jako dramaturgyně připravovala pořad pro mladé Studio Kontakt. Živé vysílání moderoval i Roman Šmucler, její pozdější manžel. Na Nově začala pracovat ještě před rozjezdem televize v pozici dramaturgyně publicistiky, poté šéfredaktora publicistiky. O čtyři roku později již zastávala jednu z nejvlivnějších funkcí v televizi: programového ředitele. V roce 2003 se už i oficiálně stala první dámou stanice, pracovala na postu výkonné ředitelky. Po návratu vlastníků z americké CME televizi opustila. Patřila k lidem spjatým s bývalým ředitelem Vladimírem Železným, který v roce 1999 odstavil Američany od příjmů Novy. Od podzimu 2004 působí na klinice estetické medicíny Asklepion. Je jejím spoluvlastníkem. Před pěti lety se jí narodila dcera Justina-Anna.

Foto: Jan Schejbal

Autor: Tomáš Menschik





Čtěte dále

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi