Svěcený: Miluji housle a DS

1. Známý český umělec Jaroslav Svěcený je vášnivým virtuózem a motoristou zároveň. Jaké však bylo jeho první auto, za co nejčastěji dostává pokuty, čím mu imponuje značka DS a proč vidí ve smyčcových nástrojích investiční potenciál?

Jaké bylo úplně první auto, které jste vlastnil?

Byla to ojetá Lada 1300 (žigulík). Vešlo se do ní všechno a nejlépe jezdila právě tehdy, když byla plně naložená. Bez zátěže na sněhu trochu tancovala, zejména díky vyššímu podvozku, ale jinak šlo o skvělé auto do nepohody, se kterým jsem ujel přes 200 000 kilometrů.

Vzpomenete si na svoji první pokutu, za co byla?

Za špatné parkování. A dnes už vlastním poměrně rozsáhlou "sbírku" lístků, především z Prahy 2, kde mám ateliér. Tamní malé autíčko s hlídacími kamerami asi i létá, protože kdykoli tam přijedu, pilně pracuje. Jak asi sami víte, parkovací místa jsou v některých pražských obvodech vskutku nedostatkovým zbožím.

A co nějaká motoristická legrační příhoda?

Za posledních 10 let jsem najezdil takřka 800 000 kilometrů a zažil opravdu ledacos. Namátkou vybírám - na mladoboleslavské dálnici jsem při nočním návratu z koncertu potkal divočáckou maminku s osmi ratolestmi. Brzdy naštěstí zafungovaly dobře a když jsem byl asi 100 metrů od nich, tak se mi předmětní sudokopytníci absolutně synchronně uklonili a způsobně odkráčeli na krajnici. Inu patrně šlo o dobře vychované divočáky…

Čím teď jezdíte? Co stojí v garáži Jaroslava Svěceného?

Mým absolutním miláčkem je francouzské SUV DS 7 CROSSBACK.

Co vás na autech od DS Automobiles baví?

Vynikající jízdní vlastnosti, tichý chod motoru i ve vyšších otáčkách a výborné sedačky, které na dlouhých cestách nesmírně oceňuji. Auta od DS řídím už řadu let, jsou to špičková vozidla s kvalitním, vychytaným a příjemným interiérem. Například DS 7 CROSSBACK je SUV, které mi v našich českých i moravských luzích a hájích lidé nezávidí, ale rovnou jej obdivují. Je to takový čtyřkolový solitér, což mi tuze imponuje a vyhovuje.

Jak dlouho vlastně hrajete na housle?

Od pěti a půl roku. K houslím mě přivedl můj dědeček, sám kapelník a houslista, se kterým jsem už jako kluk chodíval do houslařské dílny mistrů Pilařů v Hradci Králové. Housle totiž nejen krásně zní, ale také voní lakem. Je to dokonalý nástroj, který opravdu miluji.

Je rozdíl hrát na extrémně vzácné či staré house ve srovnání s nějakými běžnějšími?

Když hraji na staré, vzácné a mistrovské housle, tak mám pocit, že jejich korpus rezonuje s mým tělem, duší i myslí. Kdo tyto věci vnímá, tak ví, o čem mluvím… Naši předci nasadili kvalitě houslí vysokou laťku - vždyť na ty nejstarší se stále ještě hraje. Běžné, respektive továrně dělané housle samozřejmě nemohou takových kvalit dosáhnout, ale pokud jsou poctivě vyrobené, tak poslouží jako dobrá výuková pomůcka pro všechny mladé adepty toužící po houslovém vzdělání.

Názorem soudního znalce, myslíte si, že se housle vyplatí jako investiční položka?

No samozřejmě. Především do italských a francouzských smyčcových nástrojů se investuje už 200 až 300 let. V dnešní době jde o takzvanou mobilní alternativní investici, u které může roční nárůst hodnoty činit 5 až 20 %. Cena těchto špičkových nástrojů nikdy neklesala, a to ani ve zlých válečných dobách.

Podotýkám, že se investiční potenciál týká pouze houslí, viol, violoncell a kontrabasů, tedy nástrojů smyčcových. Jakožto na znalce se na mě v tomto směru obracejí investoři z Česka i zahraničí, kteří chtějí mít 100% jistotu, že investují do originálů. Z mé strany je tedy znalectví velmi zodpovědná práce.

Napadlo vás někdy spojit značku DS s vaší hudbou? Například složit nějakou melodii o autě nebo jeho vnitřní atmosféře?

Takovou hudbu jsem už napsal i prezentoval a nyní chystám další. Těším se totiž na limuzínu DS 9. Já zkrátka bez houslí a auta nemohu svoji koncertní sólovou dráhu vykonávat, jsou to spojené nádoby mého života.

A nakonec, víme, že milujete řízení a hru na housle, nicméně je něco, co na těchto dvou činnostech nemáte rád?

Jediné, co mě napadá, jsou pozdní návraty z koncertů po druhé hodině ranní. Jinak obojí naprosto zbožňuji.

Všem, co dočetli až sem, přeji spoustu šťastných a klidných kilometrů - váš Jaroslav Svěcený.

Čtěte dále

další zprávy