Jak jsme na tom s EET?

Elektronická evidence tržeb je pro některé podnikatele noční můrou a pro jiné zase vítaným posunem vpřed. Jak probíhá proces EET v Česku a na Slovensku? Podívali jsme se na to, jaké výhody přináší elektronizace českým a slovenskými podnikatelům.

V Čechách už povinně

Elektronická evidence tržeb se u nás řešila již od roku 2014. Do celého procesu se zapojila i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která se snažila postupně vyjednat co nejlepší podmínky pro české podnikatele. I díky nim bude zavádění EET postupné. Od prosince 2016 bude elektronizace povinná pro stravovací zařízení, restaurace a hotely. Následně pak se v průběhu příštího roku rozšíří povinnost na maloobchod a velkoobchod. Další zásadní změnou je, že zákazník si nemusí převzít pokladní doklad. Kromě toho naši podnikatelé dostanou i příspěvek 5000 Kč na zavedení systému, který si mohou sami vybrat.

Do tržeb, které se počítají v rámci EET, patří hotovostní, ale i bezhotovostní platby. Reálně to funguje tak, že provozovatel obchodního místa pošle datovou zprávu s daným finančním obnosem na Finanční zprávu a ta během pár vteřin pošle nazpět unikátní kód bločku. Tento kód dále vytiskne provozovatel na doklad, který si může nebo nemusí zákazník převzít. Pro EET potřebuje podnikatel internetové připojení a zařízení včetně softwaru nebo aplikace. Předtím, než se podnikatel pustí do elektronizace, musí podat žádost o autentizační údaje.

Podnikatel má několik možností, jak se na elektronizaci připravit. K smartphonu nebo tabletu si musí zakoupit software a bezdrátovou tiskárnu. Na výběr má i kompaktní přenosné zařízení s cloudovými službami nebo bez nich. Na výběr má i komplexní zařízení. Vše závisí od výše rozpočtu podnikatele.

A jak je na tom Slovensko

Elektronizace veřejné správy postupuje na Slovensku o něco pomaleji. Možnost používat virtuální pokladnu je zavedena od 1. dubna 2015. Používat ji mohou podnikatelé, kteří prodávají zboží nebo poskytují služby a měsíčně nevystaví více než tři tisíce dokladů. Pokud mají dokladů více, musí používat klasickou registrační pokladnu. To, zda se podnikatel rozhodne používat virtuální pokladnu, záleží jen na něm. Povinnost neexistuje a je na samém podnikateli, zda si vybere tradiční nebo nové řešení.

Do povinné evidence tržeb spadají pouze hotovostní platby. Na rozdíl od českých podnikatelů, bezhotovostní platby, které jim přijdou na účet, se povinně do evidence nezařazují. U virtuálních pokladen se ruší i povinnost denní uzávěrky a pokladní knihy. Podnikatelé nemusí denně vytvářet tyto tištěné výpisy a uchovávat je 5 let.

U evidence tržeb mohou také využívat počítače, mobily nebo tablety připojené na tiskárnu. Oproti našim řešením, aplikace, která pomáhá při elektronické evidenci tržeb, je pro slovenské podnikatele zdarma. O servis aplikace se stará samotná finanční správa. Přínos v elektronizaci vidí i ředitel slovenské finanční správy František Imrecze: " Chceme mít systém, který nám zelektronizuje všechny pokladny, aby finanční zpráva měla údaje o tom, co se v těch pokladnách děje."

Zdá se, že jsme na tom, co se týče EET lépe. Máme jasný plán a stanovené povinnosti zákonem. Když se však na fungování elektronické evidence tržeb podíváme blíže, zjistíme, že základní princip je téměř totožný. Zbývá už jen čekat, kdy se stanoví povinnost virtuálních tržeb i u našich sousedů. Michal Suchoba ze společnosti Allexis, která se boji proti daňovým únikům věnuje již několik let i prostřednictvím projektu Taxevasions, má na elektronizaci pozitivní názor: " V Česku se podařilo prosadit a uvést do provozu to, o co se mi teprve usilujeme. Věřím, že elektronická evidence tržeb bude postupně směřovat k transparentní a efektivní podnikání. "

Čtěte dále

další zprávy