18:28

Italský premiér Romano Prodi a jeho španělský protějšek José Luis Zapatero se shodli, že si přejí oživit projekt ústavy Evropské unie, který se dostal do slepé uličky na jaře 2005, kdy ho v referendech zamítli Francouzi a Nizozemci.

"Spojíme úsilí obou našich zemí, které evropskou ústavní smlouvu ratifikovaly, s Německem (jež nyní unii předsedá), aby se toto pololetí stalo momentem, kdy přejdeme od úvah k činu," prohlásil Zapatero na závěrečné tiskové konferenci italsko-španělského summitu v Ibize na španělských Baleárských ostrovech.

"Podporujeme úsilí německého předsednictví o oživení projektu ústavní smlouvy," řekl Romano Prodi. "Soudíme, že by mezivládní konference měla zahájit svou práci ve druhém pololetí letošního roku, aby skončila nejpozději v prvních měsících roku 2008 tak, aby byl ústavní rámec jasný před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009," dodal bývalý předseda Evropské komise Prodi.

"Musíme nalézt řešení, které umožní zapojení i těch zemí, které měly s ratifikací problémy," uvedl španělský premiér. "Takové řešení ale musí zachovat podstatu evropského ústavního projektu, tedy Evropu více sjednocenou a efektivnější ve fungování s novými pravidly," zdůraznil.

Evropskou ústavu schválilo v referendu nebo v parlamentu 18 zemí EU, které představují 270 milionů obyvatel unie z celkových 490 milionů. Aby ústava vstoupila v platnost, musí ji schválit všech 27 členských zemí. Španělsko ratifikovalo jako první z unie ústavu v referendu v únoru 2005, Itálie dokument schválila v dubnu 2005 v parlamentu.

Česko patří k zemím, které zatím rozhodnutí o návrhu euroústavy nepřijaly; programové prohlášení současného kabinetu Mirka Topolánka přitom závazný postoj k euroústavě neobsahuje a vládní strany mají na dokument definující fungování unie různé názory.
Prodi a Zapatero jednali rovněž o situaci na Blízkém východě a o svých jednotkách v Afghánistánu a v Libanonu. Pokud jde Afghánistán, obě země si přejí, aby mezinárodní přítomnost v těchto zemích byla více orientována na politické urovnání než na vojenské řešení.

Italská vláda rozmístila v Afghánistánu na 2000 vojáků, ale v regionech, kde nepanuje násilí. Řím odmítá vyslat své vojáky do bojových akcí proti Talibanu. Španělsko má na 700 vojáků v exponované zóně této asijské země. Oba státy již daly najevo na listopadovém summitu NATO v Rize, že nemají v úmyslu zvyšovat počet vojáků, ani je posílat do bojů na jih země. 

Čtěte dále

další zprávy