V penysu

V penysu

 

Ten dopis byl napsán zvláštně, hůlkovým písmem přímo na obálce adresované "velkému bojovníkovi proti vymyšlenému komunismu".

 

 

Ten bojovník jsem já, kdyby to nebylo dost zjevné. Obálka nesoucí otisk jednoho razítka s nápisem Prahy 22 (existuje to vůbec?) a druhého oznamujícího trochu absurdně "dopis z poštovní schránky", přišla do redakce v průběhu tohoto týdne. Zde plné znění, komplet s verzálkami, pravopisnými i interpunkčními chybami, podtrženími - a bez podpisu, jak už bývá u podobných dopisů zvykem.

 

PAN DANIEL DEYL VELKÝ BOJOVNÍK PROTI VYMYŠLENÉMU KOMUNISMU

-----------------------------------------------------------

JE PLACEN PODLE TOHO, CO NAPLÁCÁ DO NOVIN, KTERÉ MU VEZMOU VŠE. KDYŽ NĚCO NENÍ DLE NĚHO, MŮŽE ZA TO KOMUNISMUS. KDYŽ ČMFS NAPLÁNOVAL VALNOU HROMADU NA ÚNOR, NAZVAL JE KOMUNISTY. MÁ SI NA ČEM VYBÍJET PŘEBYTEČNOU, MLADOU SÍLU.

CHCE PROSADIT, ABY SE PŘED SLOVO SÍDLIŠTĚ, PŘIDÁVALO SLOVO "KOMUNISTICKÉ. TŘEBA: "KOMUNISTICKÉ SÍDLIŠTĚ ĎÁBLICE, KOMUNISTICKÉ SÍDLIŠTĚ PROSEK, ATD. ABY BYLO KAŽDÉMU JASNO, ŽE TO STAVĚLI "NENÁVIDĚNÍ KOMUNISTI!' CHUDÁCI KOMUNISTI. SÍDLIŠTĚ STAVĚLI I V NOCI. ABY BYLO DOST BYTŮ.

TO PAN DEYL NEBYL JEŠTĚ DLOUHO NA SVĚTĚ. TATÍNEK HO TEPRVE NOSIL V PENYSU.


Stěží se může novinář dopustit horšího profesního faux pas než se osopit na čtenáře, byť anonymního. Dotyčný si koneckonců noviny musel koupit (spíš než musela; žena si podobné pocity obvykle vylévá na lidech jí známých) a nesouhlasit je jeho svaté právo.


Vystříhám se zde tedy formulací typu "slovo idiot dostalo nový význam", které by mne v běžné konverzaci napadly jako první. Pokusím se pouze co nejvěcněji argumentovat proti některým tvrzením autora (když už se zapomněl podepsat, říkejme mu třeba Vendelín), jež nenacházejí oporu ve skutečnosti.


JE PLACEN PODLE TOHO, CO NAPLÁCÁ DO NOVIN.
Ano, zde je Vendelínova analýza správná. Bylo by jistě možné, aby byli lidé odměňováni podle jiného kritéria, třeba barvy ponožek nebo stranické knížky; lety utrpení se však lidstvo dobralo k praxi, podle níž je výhodnější, když jsou lidé placeni za svou práci. Mrzí mne, že je to Vendelínovi trnem v oku, ale změnit na tom mohu pramálo.


KTERÉ MU VEZMOU VŠE.
Nevezmou, Vendelíne; opravdu nevezmou.


KDYŽ NĚCO NENÍ DLE NĚHO, MŮŽE ZA TO KOMUNISMUS.
Nikoli. Jednou z výhod demokracie je, že si člověk uvědomí, že komunisti nejsou původci všeho světového zla, jakkoli to zní nepravděpodobně.


KDYŽ ČMFS NAPLÁNOVAL VALNOU HROMADU NA ÚNOR, NAZVAL JE KOMUNISTY.
Skutečně jsem napsal článek o sjezdu Českomoravského fotbalového svazu; paralela s únorem 1948 však vycházela z jednání vedení svazu, nikoli z toho, že se sjezd konal v únoru.

 


MÁ SI NA ČEM VYBÍJET PŘEBYTEČNOU, MLADOU SÍLU.
To by mne zajímalo, co si pod tím představujete, Vendelíne. Když Raymond Chandler vložil Philu Marlowovi do úst nesmrtelný výrok "Mýlíte se, pane. Nejsem již mladík, jsem starý a unavený a ještě jsem do sebe nenalil ani šálek kávy", bylo fiktivnímu detektivovi 42 let, což podle mých propočtů znamená, že mi na něho ještě jeden rok schází. Jestli to považujete za "přebytečnou, mladou sílu", lichotíte mi přespříliš.


CHCE PROSADIT, ABY SE PŘED SLOVO SÍDLIŠTĚ, PŘIDÁVALO SLOVO "KOMUNISTICKÉ. TŘEBA: "KOMUNISTICKÉ SÍDLIŠTĚ ĎÁBLICE, KOMUNISTICKÉ SÍDLIŠTĚ PROSEK, ATD.
Nikdy jsem nenapsal článek o sídlištích, pokud mne paměť neklame. Pokud by byla řeč o tom, že člověk ten a ten bydlí v ďáblickém paneláku, bylo by zbytečné dodávat, že na komunistickém sídlišti, protože se by se to nijak nevztahovalo k meritu věci. Pokud bych se bůhvíproč pustil do architektonické analýzy Prahy (a že by to nebyl z mé strany počin nijak moudrý), jistě by bylo na místě mluvit o "komunistických Ďáblicích" či Proseku, protože nikdo jiný než právě komunisti by takovou pitomost nepostavil.


ABY BYLO KAŽDÉMU JASNO, ŽE TO STAVĚLI "NENÁVIDĚNÍ KOMUNISTI!'
Zde se vaše argumentace dostává do smyčky, Vendelíne. Proč v tuto chvíli "nenávidění"? Je to snad bezděčné přiznání, že kdo postavil na kraji krásného města tu ohyzdnost, nenáviděn musí být jaksi samozřejmě?


CHUDÁCI KOMUNISTI. SÍDLIŠTĚ STAVĚLI I V NOCI.
Ano, v noci a o víkendech; to totiž byly přesčasy. Ve všední dny se pracovalo vlažněji a na stavbách prakticky vůbec ne.


ABY BYLO DOST BYTŮ.
Přiznejme Vendelínovi bod. Ano, zdá se, že za vršením jedné králíkárny na druhou stála snaha mít více bytů. Jakákoli jiná motivace by ze sídlišť dělala věc ještě o poznání absurdnější.


TO PAN DEYL NEBYL JEŠTĚ DLOUHO NA SVĚTĚ.
Nikoli; většina půvabných sídlišť z okrajů Prahy pochází z konce šedesátých, semdesátých a začátku osmdesátých let. Ve světle tvrdých fakt (zde můj rok narození 1965) je toto Vendelínovo tvrzení neobhajitelné.


TATÍNEK HO TEPRVE NOSIL V PENYSU.
Zajímavý postřeh. Pomineme-li zde jistou biologickou nadsázku, máte snad, Vendelíne, lepší nápad ohledně toho, kde mne měl otec nosit? Kde proboha nosili Vás? (Aha, to by leccos vysvětlovalo.)


Má to být důvodem ke hněvu? Snad právě naopak; je tísnivá představa hrozné samoty, v jaké musí Vendelín při svých názorech žít. Tedy alespoň doufám, že je tomu právě tak. Jestli jeho názory beznadějně osamoceny nejsou, je to představa ještě podstatně tísnivější.

 

 





Čtěte dále

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi