Výzkum vědců potvrzuje hypotézu o kráteru pod ledem Antarktidy

26.09. 16:14 | Autor: ČTK

Obraz vzniklý měřením gravitačního pole zachycuje kráter ve východní části Antarktidy.

Výsledky výzkumného týmu Astronomického ústavu Akademie věd ČR potvrzují hypotézu, že se pod ledem Antarktidy nachází patrně největší impaktní kráter na Zemi s průměrem zhruba 550 kilometrů. Impaktní krátery jsou objekty vzniklé nárazem jiného tělesa. S hypotézou přišel americký geofyzik Ralph von Frese v roce 2006. Astronomický ústav AV ČR to uvedl ve středeční tiskové zprávě. Tým vedený Jaroslavem Klokočníkem publikoval výsledky v časopise Earth, Planets and Space.

Útvar se nachází ve východní části Antarktidy pod oblastí označovanou jako Wilkesova země. Poprvé kráter navrhl už v roce 1962 Paul G. Schmidt, o 44 let později von Frese s kolegy publikovali výsledky gravitačních anomálií odvozených z měření družice Grace, jež byly tehdy pokrokové z hlediska znalosti gravitačního pole Antarktidy.

Čeští vědci studovali Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a navrhli kandidátky na podledovcové sopky a jezera. "K případnému kráteru ve Wilkesově zemi jsme přistupovali s velkou obezřetností a nedůvěrou. Nevykazuje totiž v tíhových anomáliích a druhých derivacích gravitačního potenciálu typické znaky kráteru, pokud si neuvědomíme, že uprostřed je maskon s kladnými anomáliemi," uvedli autoři výzkumu Jaroslav Klokočník, Jan Kostelecký a Aleš Bezděk. Maskon je anomální oblast v kůře spojená s podpovrchovou koncentrací hmoty.

Kráter má podle vědců pokračování v jižní Austrálii. Na Zemi je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů a zhruba 600 objektů, které by jimi být mohly. "Největší je Vredefort v Jižní Africe o průměru asi 250 kilometrů. Velmi populární je další velký kráter Chicxulub na severu Yucatánu nebo Popigaj na Sibiři. Neměli bychom se tedy divit, kdyby některý z takových kráterů byl i v Antarktidě a vzhledem k jejím současným podmínkám by byl nejspíš přikrytý ledem," uvedli vědci ve zprávě.

Kráter s průměrem nad 500 kilometrů bývá označován jako pánev a mívá středový maskon, tj. anomální oblast v kůře spojená s podpovrchovou koncentrací hmoty. Takové útvary byly dosud známé na Měsíci, nikoli na Zemi.

Foto: ČTK/AP/AP

Autor: ČTK