Vyhynutí organismů je tisíckrát rychlejší. Kdo je v ohrožení?

10.07. 20:37 | Autor: -aka-

Sudan, poslední severní bílý nosorožec, zemřel v březnu tohoto roku.

Nedávná smrt severního bílého nosorožce, posledního samce svého druhu, je jen jedním z mnoha úkazů postupného vymírání živých organismů na naší planetě. Kvůli lidské činnosti aktuálně čelí zániku až tisíckrát vyššímu než za "normálních okolností" stovky druhů zvířat a rostlin. Uvedli to doktoři David Redding a Elizabeth Boakesová z University College London ve svém článku pro internetový vědecký časopis The Conversation. Informoval o tom britský server Daily Mail.

V březnu zemřel v Keni Sudan, poslední žijící samec severního bílého nosorožce. Jeho druh tak pravděpodobně definitivně vymřel. Vědci sice ještě mají v rukávu různé nápady, jak tuto pýchu savany reprodukovat, ale není jisté, zdali se jim to povede.

A podle vědců z univerzity v Londýně to je jen začátek. Stejný osud podle nich potkává další, méně známé druhy zvířat a rostlin jako například různé žáby, brouky nebo houby.

Zánik je sice přirozeným a nevyhnutelným procesem přírody, někteří ho chápou jako "hnací motor evoluce", nicméně podle vědců je zde rozdíl v tom, že vyhynutí organismů neprobíhá náhodně, což se může později pro lidstvo ukázat jako velký problém. Přírodní ekosystém totiž může ztratit svou biologickou diverzitu.

Lesy a mokřady zabraňují pronikání znečišťujících látek do našich vodních zdrojů, mangrovy poskytují pobřežní ochranu a snižují počet bouřek. Zeleň v městských oblastech pak má mnoho pozitivních zdravotních účinků na obyvatele. Tahle biologická rozmanitost může být v ohrožení, pokud bude pokračovat její narušování.

Ohrožení ekosystému

Studie ohrožených druhů naznačuje, že vědci dokážou na základě jejich charakteristik předpovědět, který druh pravděpodobně vymře. Více ohrožena jsou velká zvířata oproti těm menším. Podobně jsou na tom i druhy, které patří na vrchol potravinového řetězce. U rostlin to jsou zase druhy, které žijí na jiných rostlinách (nikoliv jako paraziti).

To znamená velký problém, protože vyhynutí neprobíhá náhodně napříč celým ekosystémem, ale týká se podobných druhů, které plní v přírodě podobné funkce. Daily Mail nabízí příklad na lidstvu. "Představte si, že určitá nemoc zabije pouze všechny lékaře. Bylo by to mnohem více devastující, než kdyby stejný počet lidí zemřel náhodně." Ztráta konkrétních skupin organismů může zkrátka silně ohrozit celý ekosystém.

Záznamy fosilií podle vědců ukazují, že současný poměr vyhynutí organismů je až o tisíckrát vyšší než za normálních, přirozených okolností. Na vině jsou faktory jako lov zvěře, změny klimatu nebo příchod nových invazivních druhů a nemocí.

Ilustrační foto.

Nejvíc trpí obojživelníci

Na změny životního prostředí jsou silně náchylní především obojživelníci. U nich je míra zániku až o 45tisíckrát rychlejší než normálně. Zánik většiny druhů lidstvo ani nezpozoruje, takže to není nikde zaevidováno.

Závěrem se článek ptá: Opravdu ale záleží na tom, jestli náš svět opustí pár druhů žab? Přeci jen skutečná hodnota žáby a její dopad na přírodu je spíše otázkou názoru.

Celkově bychom ale problematiku čím dál výraznějšího zániku organismů neměli podceňovat a společný konsensus v této věci by měl znít jasně: je třeba podniknout určité kroky k tomu, abychom to mohli kontrolovat.

Foto: ČTK/AP/Uncredited, pixabay.com/Couleur

Autor: -aka-