Nálezy na Hradecku změnily pohled na pravěký vývoj Čech

12.09. 13:35 | Autor: ČTK

Hradečtí archeologové objevili u historického schodiště Bono publico část pravěkého valu z doby bronzové, který sloužil jako opevnění a v něm zlomky keramiky i pazourkové nástroje.

Nálezy u Hvozdnic na Hradecku významným způsobem změnily pohled na pravěký vývoj na území Čech. Informoval o tom vedoucí archeologického oddělení hradeckého Muzea východních Čech Miroslav Novák. Objevy jsou podle něj významné v tom, že dosavadní poznatky ze zkoumané lokality dokazují, že východní Čechy v době bronzové patřily ke kolébce kultury lužických popelnicových polí. Výzkum u obce Hvozdnice letos po pěti letech končí.

"Tato kultura představuje, co do počtu nalezišť, vrchol pravěkého vývoje východních Čech. Donedávna se soudilo, že se vyvinula severně od našeho území, ve Slezsku, a následně se rozšířila do celé severní poloviny Čech," řekl Novák.

Podle něj tvar a výzdoba nalezených nádob z pohřebišť z doby bronzové odpovídá jednak takzvané mohylové kultuře a následující kultuře lužických popelnicových polí. "U Hvozdnic byl zaznamenán plynulý přerod mohylové kultury v kulturu lužickou, tedy chybějící vývojový článek," řekl Novák.

Hradečtí archeologové letos dokončují pět let trvající výzkum na místě staveniště rodinných domů, který odhalil pozůstatky pohřebišť z přelomu střední a mladší doby bronzové (1400 - 1200 př. n. l.), hradištní (11. století n. l.) a sídliště před přelomem letopočtu, které vybudovali Keltové.

"Letos probíhá poslední výzkumná sezóna, při níž bylo zatím nalezeno 13 žárových hrobů z doby bronzové. Některé z hrobů se navzdory předchozí orbě a opakované výsadbě ovocného sadu dochovaly v překvapivě dobrém stavu. Popel se spálenými ostatky byl obvykle uložen do jedné nebo více keramických nádob překrytých mísou. Okolo uren bylo uloženo několik dalších nádobek, které patrně sehrávaly roli při pohřebních rituálech," uvedl Novák.

Archeologové v současnosti nálezy vyhodnocují v laboratořích. Více o stáří hrobů, ale také o pohřebních rituálech nebo okolním přírodním prostředí by měly prozradit přírodovědné analýzy. Podle vědců se lokalita na pomezí Libčan a Hvozdnic zařadila po bok archeologických nalezišť, která významným způsobem změnila pohled na pravěký vývoj našeho území.

Foto: ČTK/Taneček David

Autor: ČTK