Největší olympijské naděje. Od koho se očekává medaile?

Olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu začínají 9. února, za necelé dva měsíce. Přestože sportovcům se může změnit forma či přijít zranění, už teď se dá tušit, kdo bude patřit k největším hvězdám a nadějím české zimní výpravy.

Ester Ledecká

"Obojživejník" je přezdívka závodnice, která je královnou svahů. Kromě snowboardingu se dvaadvacetiletá dcera slavného zpěváka Janka Ledeckého věnuje i alpskému lyžování. Být jednou z nejlepších ve dvou disciplínách na tak vysoké úrovni v tak velké konkurenci je něco naprosto ojedinělého. Nejdříve ji za sedmé místo ve sjezdu pochválila soupeřka Lindsey Vonnová, poté dvakrát triumfovala na snowboardu. 

V rozhovoru pro deník New York Times zmiňuje jedinečnost Ledecké i její nový kouč Američan Justin Reiter. Na zledovatělých kopcích, v mrazivých podmínkách musí dát sportovec, který pomýšlí na špičku, milovanému sportu absolutně vše. Což Ester splňuje a to dokonce na dvou frontách.

"Poznal jsem hodně hvězd. Ale na Ester je opravdu okouzlující, jak je schopná se koncentrovat, trénovat, řešit problémy v technice při tréninku a v závodech. A k tomu její fyzické schopnosti... Pracovat s ní je radost. A čest," vyjádřil se k české závodnici šestatřicetiletý bývalý lyžař pro prestižní deník, který Ledecké věnoval dokonce speciální profil.

Od rodačky z Prahy se na vrcholné únorové akci očekává opravdu hodně. Pokud zdraví vydrží, minimálně jedna medaile by v Jižní Korei měla cinknout, jinak lze při skvělé aktuální formě Ledecké hovořit o velkém zklamání. Sama závodnice moc dobře ví, že od ní fanoušci očekávají velké věci, s tlakem se vyrovnává po svém. V jejím týmu je olympiáda zakázané slovo, za které se platí pět euro do kasičky. 

"Výhoda je, že když jí řeknete, že to byla dokonalá jízda, hned odpoví: Ne, nebyla. A má pravdu, vždycky můžete udělat víc. Pořád se chce zlepšovat. Může zajet výjimečný závod, ale už myslí na to, co přijde příště," připomíná kouč obrovskou odhodlanost Ledecké, která naposledy zazářila v Itálii. Tam se dokonce pokusila o zlatý hattrick, po dvou triumfech v obřím slalomu Světového poháru snowboardistek neuspěla v Cortině d'Ampezzo v prvním slalomu olympijské sezóny. 

Ledecká je však vytrvalá, má na sebe ty nejvyšší nároky a s žádnou jízdou není spokojená. O tom hovoří i její trénink, kdy chce stále víc. Je známá tím, že neví, kdy přestat. Pokud se v tréninku jede poslední jízda, po jejím dokončení žádá česká závodnice další. A pak znovu a znovu. Na olympiádě bude prvním člověkem, který se představí v lyžování i snowboardingu. "Nikdo další takový není. Je první - a právě teď tím pádem i nejlepší," dodává Reiter.

Martina Sáblíková

Nemůžu se ohnout. Bojuji se zády. Takhle to začít nemělo. Tyto a podobné výroky ve veledůležité sezoně vychází z úst trojnásobné olympijské vítězky. Tu limitují problémy se zády a zatím na svůj triumf na oblíbených delších tratích čeká.

Třicetiletá rodačka z Nového města na Moravě přiznává, že ji zlobí přesuny. Aklimatizuje se déle, než její soupeřky. Proto také jezdí na závody s předstihem a většinou to vychází. Zatím jsou z toho dvě bedny, jeden bronz ze Stavangeru na trati na 5000 metrů a stříbro ze Salt Lake City na trati 3000 dlouhé metrů. 

U každého jiného sportovce by se dalo hovořit o vydařeném startu, ne však u Sáblíkové. Ta je zvyklá vyhrávat, zvlášť na dlouhých tratích. Jenže svěřenkyni Petra Nováka trápí potíže se zády, do svého "stříbrného" závodu, kde zajela prozatímní  nejlepší výsledek, ani nechtěla nastoupit.

Jenže se svěřila do rukou fyzioterapeutovi Janu Cuřínovi a dobře udělala. "Ozvala se obrovská rána. V první chvíli jsem se lekla, bála jsem se vůbec pohnout a měla jsem strach, že třeba nebudu moct vůbec pohnout nohou. Strašný pocit. Jenže se stalo něco neuvěřitelného," vyprávěla po druhém místě trojnásobná olympijská vítězka. Zlom. Najednou se hýbat mohla. A ze strachu se zrodila radost. 

Bohužel však není vyhráno, ale Sáblíková, kterou čekají další závody až v lednu, stále věří. "Chvilku to ještě potrvá, než budu úplně zpátky, ale teď už věřím, že se naplno vrátím,"
dává česká rychlobruslařka naději českým fanouškům.

Eva Samková

Když před čtyřmi lety získala zlatou olympijskou medaili, byl z toho poprask. Od sympatické upovídané snowboardistky s knírkem málokdo čekal tak famózní výsledek. Čtyřiadvacetiletá rodačka z Vrchlabí však taky není stoprocentně fit, při tréninkové jízdě si po pádu poranila již dříve operované levé rameno. 

Sama závodnice si z toho těžkou hlavu nedělá, přestože některé z tréninků i závodů bude muset vynechat. Nejhorší prognózy se nicméně nepotvrdily a Samková by tak měla po několika dalších sérií injekcí s plazmou a kyselinu hyaluronovou pokračovat v trénincích, i když zprvu ve zvolněném tempu.

"U mých ramen se nedá nic zázračného čekat. Aby držela, musela by je lékaři asi snýtovat nebo bych s nima nesměla vůbec hýbat. Budu prostě plnit všechna doporučení a doufat v rychlé zahojení," dodala česká naděje. 

Hokejová reprezentace

Bez hvězd NHL, to je rána, se kterou se bude muset Jižní Korea poprat. Pro české hokejisty to však může být paradoxně výhoda. V zámoří máme výborné hráče včetně Voráčka, Krejčího nebo Pastrňáka, kteří budou výběru Josefa Jandače bezpochyby scházet. Jenže ostatní prestižní týmy na tom budou stejně a možná hůř. Z toho by mohli čeští hokejisté těžit.

Výběr USA, Kanady či Ruska se bude muset obejít bez mnoha svých opor, kteří působí v nejslavnější hokejové soutěži. Jak ukázala historie, zatímco český tým se dokázal probojovat mezi nejlepší i s velkým množstvím omluvenek ze zámoří, jiné týmy byly často poskládány téměř výlučně z hráčů z NHL.

Navíc se od českého týmu žádný velký výsledek nečeká a role outsiderů Čechům sedne. Vzpomeňme na Nagano, kde byl mančaft kouče Hlinky podceňován a nakonec ukázal svou sílu, když ve finále porazil Rusko. Na úspěch v Japonsku hokejový národ dodnes s úsměvem vzpomíná, ale málokdo byť jen doufá, že by se podobný triumf mohl opakovat.   

Ve skupině čeká Čechy kromě domácího výběru tým Švýcarska a Kanady. Tu v přípravném turnaji Channel One Cupu právě český výběr dokázal po sedmi letech porazit a to solidním výsledkem 4:1. Dá se očekávat, že na vrchol sezony se hráči země javorového listu připraví lépe, než na přípravný turnaj. Nicméně pro Čechy může jít o povzbuzení a zvednutí sebevědomí, což bývá v nejdůležitějších zápasech jedním z klíčových faktorů. A pokud trenér Jandač dokáže sestavit silný a srdnatý tým, který nechá na ledě vše, možná se čeští fanoušci dočkají překvapení. 

Čeští biatlonisté

Loňský miláček zimy i českého publika. Biatlonistka Gabriela Koukalová připravila českým fanouškům zimních sportů jeden z nejkrásnějších zážitků, když před domácím publikem v Novém Městě na Moravě vybojovala zlatou medaili. 

O rok později je všechno jinak. Český tým okolo trenéra Ondřeje Rybáře marně hledá formu, navíc se musí obejít bez své největší hvězdy. Osmadvacetiletá rodačka z Jablonce nad Nisou bojuje s bolestí lýtek a přináší tak do olympijského týmu špatnou zprávu. Start na olympiádě totiž vypadá bledě a tolik očekávaná medaile se vzdaluje.

Přestože dvojnásobná medailistka ze Soči ještě neřekla definitivní ne, nic nenasvědčuje tomu, že by se její stav zlepšil. Zpočátku se začleňovala do tréninků s ostatními závodníky, nyní se od týmu odpojila a připravuje se samostatně. A nad jejím stavem visí otazník.

Úspěchy biatlonu, to nebyla jen Koukalová. Ondřej Moravec v Soči překvapil, když vybojoval hned tři medaile. V loňské sezoně se navíc dařilo i ostatním závodníkům, Krčmář s Puskarčíkovou se několikrát umístili mezi nejlepšími, ani Šlesingr nedělalostudu. Jenže kde ty loňské sněhy jsou...

Český biatlon zažívá obrovský propad a fanoušci zmlsaní úspěchy odcházejí od televizních obrazovek zklamaní. Tým zaostává nejen střelecky, ale především běžecky se nemůže chytit a na světovou elitu ztrácí desítky vteřin.

Nejlepším umístěním je šestá příčka ve štafetě žen, kde kvarteto ve složení Puskarčíková, Davidová, Jislová a Vítková překvapilo. Jenže když našlo čtvrtou členku v podobě mladičké Davidové, přišlo o Koukalovou. A tak je šestá příčka asi tím nejlepším, co od české štafety můžeme očekávat. O individuálních výsledcích ani nemluvně, ženy občas zachrání Vítková, muži se trápí komplet. Nezbývá než doufat, že dojde k obratu, zlepšení formy či zázračnému uzdravení Koukalové. 

Čtěte dále

další zprávy