Holeček: V Paříži atmosféra nebude, lidé tam neví, co je hokej

04.05. 14:00 | Autor: Matěj Karmazín

Brankář Jiří Holeček má ze světových šampionátů tři zlaté medaile.

Na mistrovstvích světa získal devět medailí, z toho tři zlaté. Ve sbírce má i dva cenné kovy z olympijských her. K situaci kolem české hokejové reprezentace proto bude mít bývalý brankář Jiří Holeček vždycky co říct. Legendární muž s přezdívkou Fakír byl spokojený s tím, jak se národní tým prezentoval na posledním přípravném turnaji před blížícím se šampionátem.

Ten startuje v Paříži a Kolíně nad Rýnem už v pátek a dnes třiasedmdesátiletý Holeček ví, že výkony jeho nástupců v brankovišti budou opět klíčové. "S průměrným brankářem zlato nikdy nezískáte," tvrdí. Mluví i o herním projevu české reprezentace a atmosféře, která podle něj v Paříži příliš bouřlivá nebude.

Sám máte tři tituly mistra světa i řadu dalších medailí. Co je pro tak výrazný týmový úspěch nejdůležitější?

Musíte pro to udělat všechno. Mít konkurenceschopné a kvalitní hráče, zvolit dobrou taktiku. Základem pak vždycky je výborný výkon brankáře. Když bude jenom průměrný, nikdy nevyhrajete. V každém zápase musí chytit nějaké vyložené šance navíc, jako třeba Hašek v Naganu. Tam jsme s USA ve čtvrtfinále mohli po první třetině prohrávat 5:0. Ale on toho spoustu chytil, dostal jediný gól a utkání jsme pak otočili. Zásluha Dominika Haška byla obrovská. Brankář má na těchto velkých akcích rozhodující roli.

Líbí se vám české trio v brankovišti?

Myslím, že máme tři velmi dobré brankáře. Mrázek má zkušenosti z NHL, takže bych řekl, že v bráně začne. Francouz zase odcházel do Ruska jako nejlepší brankář extraligy, když vyhrál s Litvínovem titul. A Furch byl tradiční oporou Slavie, v tomhle problém nebude.

Sledoval jste český tým v přípravných zápasech?

Viděl jsem poslední přípravný turnaj v Českých Budějovicích a můžu říct, že mě naše mužstvo svým herním pojetím mile překvapilo. Trenéři určili dobrý herní styl. Hráči se snaží aktivně napadat, bruslí a nečekají jenom staticky na soupeře. Získáváme dost kotoučů na útočné modré nebo v soupeřově pásmu. Co je ale důležité, aby při takhle aktivním a pěkném hokeji hra byla dobře zajištěná z obrany. Soupeři se nesmí dostávat do přečíslení.

Často se mluví o tom, že právě obránci jsou největší slabinou současného českého hokeje.

Co jsem teď viděl, tak mi obránci nepřipadali jako slabina. Spíš se stalo, že se dozadu zapomněl vrátit nějaký útočník. Když chceme, aby beci aktivně napadali, a jeden z nich se vysune, tak útočník musí tu vzniklou díru zaplnit. Všiml jsem si, že náš brankář neměl tolik zákroků jako ten soupeřův, nebyl v takovém vytížení. Jak na něj jde třeba jen pět ran za třetinu, není v potřebné provozní teplotě. A když pak dojde na přečíslení, které soupeř dobře sehraje, brankář to nemá jednoduché.

V nominaci je šest hráčů z NHL. Je to dostatečný počet?

Já se přiznám, že úplně nemám srovnání. NHL během sezony nesleduji, na žádném televizním kanálu jí nechytám. Ale samozřejmě je kvalitnější než evropské soutěže, o tom se vůbec nemusíme bavit. Zajímají mě hlavně naši hráči, ale přesně nevím, jakou sezonu měli.

Výborný byl třeba dvacetiletý David Pastrňák, který dal přes třicet gólů. A teď přijel na šampionát, i když v Bostonu nemá podepsanou smlouvu na příští sezonu. Co říkáte na jeho přístup?

Jsem jenom rád, tak by to mělo být. Žádná soutěž - ať už ruská, kanadská nebo česká - není víc než mistrovství světa a olympiáda. Reprezentovat svou zem musí být na prvním místě.

V posledních letech to tak však úplně není.

Ano, hráči upřednostňují peníze a smlouvu před reprezentací. A to se mi nelíbí.

Naše skupina se bude hrát v Paříži, kde...

(skočí do řeči) ...tam nebude žádná atmosféra.

Na to se chci zeptat. Francie hokejem zrovna dvakrát nežije, může to mít vliv na úroveň a kvalitu mistrovství?

Určitě. Já jsem to mockrát nezažil, ale když jsme v podobně nehokejových městech někdy hráli, tak ta atmosféra prostě chyběla. Připadáte si jak na tréninku. Na prázdném stadionu to nasazení není takové, jako když hala burácí. Nevím, proč to dali do Paříže, pochopil bych třeba Grenoble nebo Chamonix. Tam jsou lidé zvyklí na hokej chodit a ví, co to je. V Paříži to neví nikdo.

Můžou mít hráči v hlavě obavy z terorismu?

Řekl bych, že na to nikdo nebude myslet. V dnešní době už se to může stát kdekoliv, třeba i v Praze. Hráči se nemůžou od rána do večera strachovat, jestli se náhodou něco nestane. Jednotlivec s tím stejně nemůže nic dělat.

Kdo bude favoritem na vítězství?

Ještě přesně neznám sestavy všech týmů. Viděl jsem jen evropská mužstva, s kterými jsme hráli, a ta jsou vyrovnaná. Každý může porazit každého, vždycky bude záležet na vývoji utkání.

Těšíte se na šampionát? Do jaké míry jej budete sledovat?

Těším se, ale už to neberu tak, jako když jsem sám hrával. Chci samozřejmě sledovat všechny zápasy českého týmu a pak i naše soupeře ve skupině. Ale zase nemůžu sedět u televize celý den.