Na Gagarina do kostela: spojení vesmíru s náboženstvím

10.02. 19:46 | Autor: ČTK

Ruský kosmonaut a první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin.

Ve staletém pravoslavném kostele se návštěvníci shlukují nikoliv před ikonami, ale před vesmírným skafandrem či přilbou Jurije Gagarina, které trůní mezi dalšími exponáty extravagantního muzea kosmonautiky uprostřed Ukrajiny. Pozůstatek z dob, kdy dobývání vesmíru bývalo v zemi sovětů svého druhu náboženstvím, přežívá navzdory nedostatku financí i zášti soupeřících církví, napsala agentura AFP.

Zvenčí nepředstavuje dřevěná budova s kopulí korunovanou zlatým křížem a stěnami namalovanými modrou a šedou barvou nic zvláštního. Uvnitř kostela svaté Paraskevy se nachází více než 450 exponátů, ať technických, včetně vesmírného vozítka, jakož i osobních předmětů - včetně přilby a padáku - sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, prvního člověka poslaného do vesmíru v roce 1961. Zastoupena je tu zejména sbírka Gagarinových portrétů s úsměvem od ucha k uchu, který z něj učinil ikonu mezi sovětskými kosmonauty.

Muzeum je součástí etnografického skanzenu v historickém městečku Perejaslav-Chmelnyckyj, které leží asi 80 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Vzniklo v 70. letech v kontextu sovětské protináboženské politiky, která vedla ke zničení tisíců kostelů, anebo v jejich přeměnu v užitkové budovy.

Přeměna kostela v muzeum

"Létání do vesmíru bývalo velice populární. Každý chlapec snil o tom, že se stane kosmonautem," říká před vystaveným skafandrem Sergej Volkodav, který má muzeum na starosti. Volba prostor byla podle něj dána veskrze pozemními až přízemními důvody: do kostela se vejdou objemné exponáty, jako několikametrový model rakety.

Místní tvrdí, že tato přeměna umožnila zachránit kostel postavený v roce 1891 nejen před protináboženskou politikou Sovětského svazu, ale také před potopením: kostel původně pochází z nedaleké vsi, zatopené po vybudování vodní nádrže veliké jako celé Lucembursko v 50. a 60. letech minulého století.

Šedesátník Borys Stoljarenko se narodil v této vsi, po které mu nezůstala ani žádná fotografie či obraz. "Jediné, co zbylo, je tento kostel. Zachránil jej vznik muzea," řekl. Pamatuje si, že ještě jako kluk ministroval při bohoslužbách, než kostel přestěhovali. "Když později Sověti v něm udělali sýpku, lezli jsme s kamarády na okna a skákali do pšenice jako do vody," zavzpomínal.

Rozpad Sovětského svazu a nezávislost Ukrajiny v roce 1991 doprovázela náboženská svoboda v převážně pravoslavné zemi. Na postavení muzea to však nemělo vliv, což stále dráždí místní duchovní.

Nespokojené církve

"V době, kdy už není zakázané se modlit a věřit v Boha, musí být kostel používán jako místo kultu," řekl kněz Mychajlo Juršenko z nedávno vzniklé a autokefální (nezávislé) pravoslavné církve.

Soupeřící církev, která se hlásí k moskevskému patriarchátu a obecně je na nože s autokefální církví, je stejného názoru. "Samozřejmě, že to není dobré," míní otec Feodosij z místního kláštera. Současně připouští, že v této věci je bezmocný: "Jde o majetek státu a nejsme v pozici, abychom to změnili."

Jeho církev má kvůli spojení s Moskvou velmi napjaté vztahy s prozápadní vládou, a tak sotva může doufat, že by jí mohli vrátit kostel přeměněný v muzeum. "Raději muzeum než schizma," filozoficky poznamenává Feodosij na adresu nezávislé církve.

Zdá se, že ukrajinské úřady věnují jen málo zájmu muzeu, které je navštěvované hlavně v letní sezóně, protože mu chybí vytápění. Celkově chátrá, exponáty vypadají ošuntěle a ze stěn se loupe modrá barva.

Teploměr uvnitř ukazuje deset stupňů pod nulou. "Je tu mráz jako ve vesmíru," vtipkuje průvodce, nabalený v kabátu a čapce. Volkodav neztrácí odvahu a chystá se napsat excentrickému miliardáři a majiteli americké vesmírné firmy SpaceX Elonu Muskovi, zda by nevěnoval nové exponáty a nenavštívil muzeum: "Je to jediné muzeum vesmíru na světě v kostele, a to jej dělá tak okouzlujícím."

Foto: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko

Autor: ČTK