Jako vězni na Špilberku. Zájemci mohou přenocovat v kasematách

23.08. 17:00 | Autor: ČTK

Zájemci mohou přenocovat ve špilberských kasematách.

Brněnské kasematy se v sobotu otevřou návštěvníkům, kteří v nich touží strávit noc. Akce Nocování v kasematách má zájemcům přiblížit, jak se vězni na Špilberku cítili, řekl mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek. Akci muzeum pořádá opakovaně, letos se kasematy z provozních důvodů otevřou pouze na jednu noc.

"Není to pouhé přespání, chystáme také zážitkový doprovodný program. Je to možnost poznat kasematy trochu jinak a prožít si, co na Špilberku prožívali vězni," uvedl Kalábek. Cena za noc na hradě je 500 korun. Vstupenky jsou v prodeji v pokladnách na Špilberku nebo v Měnínské bráně v centru města. Kapacita je omezená na 35 míst, proto je vhodné koupit lístky předem.

Ti, kdo mají o nocování na Špilberku zájem, musí být v dobré fyzické kondici a plnoletí. "Není to úplně pro děti a starší lidi. Součástí akce je prohlídka kasemat, kde se hodně chodí po schodech, zároveň se spí na původních dřevěných pryčnách," řekl Kalábek. Připravit by se měli zájemci i na noc bez telefonu, baterky a jiné techniky, která by celé skupině kazila zážitek.

Neobejdou se naopak bez spacáku a karimatky. K tomu potřebují misku na jídlo, hrnek a lžíci. K jídlu dostanou typickou vězeňskou stravu. Doporučuje se pevná obuv a oblečení, které si můžou zašpinit. "V kasematách je deset až 12 stupňů, takže stačí normální teplejší oblečení," uvedl Kalábek.

Brněnské kasematy z poloviny 18. století měly původně sloužit jako skrýš pro vojáky a prostory pro zásobování, za vlády Marie Terezie byly vojenským skladištěm. Její syn Josef II. dal kasematy přestavět na vězení, v té době dokonce vězně odsouzené na doživotí v dřevěných kobkách přikovávali. Kasematy byly nejtvrdší žalář rakouské monarchie.

Když nastoupil na trůn Josefův bratr Leopold II., přikovávání zrušil a tresty zmírnil. Vězení se postupně přesouvalo do nadzemních částí hradu, horní části kasemat sloužily jako vězení do 30. let 19. století.

Foto: ČTK , Šálek Václav

Autor: ČTK