Německé válečné bunkry začínají sloužit jako moderní byty

18.04. 10:31 | Autor: ČTK

Bunkry byly považovány za jizvy na tvářích německých měst, nyní se z nich stávají luxusní byty (ilustrační foto).

Válečné bunkry byly řadu let považovány za jizvy na tvářích německých měst, které byly trpěny především kvůli mimořádně vysokým nákladům na jejich stržení. V poslední době se ale pro ně nachází nové využití a stále častěji je architekti proměňují v atypické byty. Nový trend v bydlení je pro mnoho Němců lákavý i díky tomu, že bunkry jsou často umístěny v atraktivních lokalitách v centrech měst.

Před druhou světovou válkou a během ní bylo v Německu postaveno několik tisíc bunkrů. Přesné číslo podle německých úřadů není známo. Kromě velkých podzemních komplexů, jako byl bunkr nacistického vůdce Adolfa Hitlera v centru Berlína, vznikaly ve městech také několikapatrové budovy ze silného betonu, které sloužily jako úkryt pro civilní obyvatelstvo při bombardování.

Po skončení války přešly tyto stavby pod úřady civilní obrany, které je nechávaly v provozuschopném stavu kvůli obavě, že by studená válka v Evropě mohla přerůst v otevřený konflikt. Teprve po roce 2000 přešly bunkry do vlastnictví měst, která však neměla pro tyto pozůstatky války využití. Zároveň je ale nemohla odstranit, protože jejich stržení by bylo technicky náročné a finančně mimořádně nákladné. Chátrající stavby proto začaly být považovány za ošklivé skvrny v centrech rychle se rozvíjejících měst.

Náklady na stržení bunkrů jsou mimořádně vysoké.

Zájem o přebudování bunkrů na moderní bydlení se začal objevovat v posledních pěti letech, řekl architekt Rainer Mielke z brémského architektonického studia Mielke + Freudenberg. "Začali je objevovat hlavně lidé z hustě zalidněných velkoměst, kde je nedostatek obytných ploch, jako je Berlín, Mnichov nebo Hamburk. Bunkry totiž nabízejí excelentní polohu uprostřed existující zástavby, a přitom jsou ve srovnání s klasickým bydlením relativně levné," uvedl Mielke.

Bunkry s 900 metry čtverečními užitné plochy lze podle něj pořídit i za méně než 100 tisíc eur (2,7 milionu korun). I při zohlednění nákladů na přestavbu tak vyjdou levněji než nákup klasického bytu. Průměrná cena bytu o šedesáti čtverečních metrech se v Berlíně se pohybuje kolem 2700 eur (73 tisíc korun) za metr čtvereční, v celém Německu je průměr 2300 eur (62 tisíc korun) za metr čtvereční.

"Když člověk poprvé přijde do nějakého bunkru, je to skličující pocit. Tohoto ducha musíme vždycky vyhnat. Byt v bývalém bunkru nesmí na první pohled vypadat tak, jako by člověk skutečně žil ve válečném bunkru," řekl Mielke. Přestavba přitom podle něj vypadá jinak než u klasických staveb. Místo stavění nových zdí dělníci pomocí diamantových řezáků hloubí nové prostory ve zdech a prořezávají nová okna. Mielke to přirovnává k práci sochaře, který z kamenného bloku vytesává sochu.

Přestavěné bunkry sice svým vzhledem zcela nezastírají původní účel, zároveň ale dávají jasně najevo, že našly nové uplatnění v mírových časech. V centru Hamburku by tak měl jeden z největších německých bunkrů brzy dostat "zelený klobouk", jak to označuje Mielke - několikapatrovou terasovitou nástavbu, kde na každém patře vyrostou keře a stromy, které budou sloužit jako soukromý park pro budoucí obyvatele.

Foto: ČTK

Autor: ČTK