Dřevostavby táhnou. Jak oddálit důsledky stárnutí?

23.04. 06:13 | Autor: Jakub Málek

Dřevo hraje ve stavebnictví důležitou roli (ilustrační foto).

Široké spektrum možností zpracování dřeva se neustále rozšiřuje a v mnoha odvětvích stoupá zájem o jeho využívání. Jedním z nich je také stavebnictví, kde v současnosti nachází velké uplatnění. Domy, chaty, mosty, okna, nebo zahradní nábytek; to je jen několik, z mnoha případů, kdy je dřevo, jakožto konstrukční materiál použito v exteriéru a je tak vystaveno povětrnostním vlivům. Ty, ať chceme, nebo ne, mění v závislosti na čase jeho rysy.

Právě změny vlastností dřeva, konkrétně jeho barevná stálost v povětrnostních podmínkách, byly předmětem studie, jejíž autory jsou Ing. Miloš Pánek z České zemědělské univerzity v Praze a profesor Ladislav Reinprecht z Technické univerzity ve Zvolenu.

Cílem této práce, bylo zhodnotit stabilitu barvy dřeva, ošetřeného transparentními nátěry využitelných pro venkovní dřevostavby a sledovat jejich vady vlivem stárnutí. Barevná trvanlivost je kromě vhodného ošetření, podmíněna také typem použité dřeviny a částečně i povrchovým opracováním.

Vzorky, upevněné v kovových stojanech, byly po dobu 6, 12, 24 a 36 měsíců vystaveny povětrnostnímu stárnutí. V tomto případě byl pro testování vybrán trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a smrk ztepilý (Picea abies). Vzorky dřevin byly z části povrchu obroušeny hrubým brusným papírem a z části jemným. Nanášeny byly tři typy bezbarvých ochranných nátěrů s různým složením. Prvním byl nátěr s olejem na bázi syntetické pryskyřice (PerlColor), druhým polomatný olej na bázi přírodních rostlinných olejů s UV ochranou (Osmo UV-Protection Oil 420) a na konec byl použit vodu odpuzující nátěr s UV ochrannými složkami (AquaStop). První dva uvedené nátěry, byly na vzorek aplikovány vždy ve dvou vrstvách, přičemž na polovinu z nich, byl jako vrchní vrstva nanesen nátěr vodu odpuzující.

Vzorky, upevněné v kovových stojanech, byly po dobu 6, 12, 24 a 36 měsíců vystaveny v exteriéru povětrnostnímu stárnutí ve městě Zvolen na Slovensku. Město ležící v nadmořské výšce 290 m je typické často se vyskytující mlhou, smogem a díky svému kontinentálnímu klimatu především velkými teplotními rozdíly, kdy se v letním období teploty vyšplhají až na 35 stupňů a v zimě klesnou na -25 stupňů. Po uplynutí zkušebních období, byly ošetřené vzorky porovnány se vzorky neošetřenými a byla sestavena statistika účinnosti použitých nátěrů.

Výsledky

Výsledky ukázaly, že tyto transparentní barvy, zejména ty s vyšším množstvím UV stabilizátorů mohou celkem úspěšně těmto změnám zabránit, nebo je alespoň oddálit. Co se týče opracování povrchu, různé drsnosti ošetřených vzorků neměly vždy jednoznačný vliv na jejich barevnou stálost, ta byla přesto obvykle vyšší na jemnějším povrchu. Stejně tak i méně a za delší dobu docházelo na jemném povrchu k poškozením nátěrů.

Výsledky ukazují, že transparentní barvy mohou celkem úspěšně těmto změnám zabránit. Obecně vyšlo najevo, že barva akátového dřeva ošetřeného i neošetřeného byla stabilnější než barva u smrku. Lepší chování transparentních nátěrů na akátovém dřevě bylo oproti smrku viditelné již po 12 měsících stárnutí. Z použitých nátěrů, měl vůči povětrnostním podmínkám nejlepší výsledky polomatný olej na bázi přírodních rostlinných olejů s UV ochranou. Nicméně vrchní, vodu odpuzující vrstva, se také osvědčila. Měla totiž jednak pozitivní vliv na stabilitu nátěrů a zároveň snížila negativní vlivy vyšší drsnosti dřevěných ploch.

Závěry výzkumu poukazují na velký význam použití vhodných nátěrů pro prodloužení životnosti, ale také pro zachování estetické funkce dřevěných staveb a konstrukcí. Trnovník akát, jakožto nejodolnější dřevina ve střední Evropě, má pro tyto stavby a konstrukce v budoucnu velký potenciál. Na druhou stranu, ve srovnání se smrkem ztepilým, stavebně levnější a tradičnější dřevinou má více nevýhod, mezi něž patří menší tvarová stabilita, vyšší hustota a větší náchylnost k tvorbě trhlin.

Foto: Shutterstock , Miloš Pánek

Autor: Jakub Málek