Prokousnuté ucho a zavražděná dítka aneb svatodušní Praha

27.05. 12:32 | Autor: Ivan Motýl

Vltava na jaře v roce 1912, rozestavěný most u Rudolfina.

27. a 28. květen 1912: Za podezřelý provaz na hladině Vltavy zatáhli dělníci a z řeky vytáhli dvě mrtvoly.

Byla to pořádně "veselá" svatodušní neděle. Tragédie stíhala tragédii, ovšem občas i s tragikomickými prvky, jako v tomto případě: "V neděli svatodušní časně ráno pohádal se 19letý kotlář František Kuchař z Libně v ulici Karlově v Karlíně s dvěma neznámými mu muži, z nichž jeden ho chytil za hlavu a prokousl mu ucho. Způsobil mu ránu skoro 4 cm dlouhou."

Od průstřelu srdce ji zachránila ruka

Žižkov. Svatodušní svátky čili letnice (slaví se 50 dnů po Velikonocích) vyvrcholily před sto lety 26. května Božím hodem svatodušním. Následující den svátky pokračovaly a na svatodušní pondělí dokonce nevycházely noviny. Černá kronika popisující události svátků, ze které čerpá Stoletý kurýr, se tak dostala ke čtenářům denního tisku až v úterý 28. května.

A bylo co čísti. Praha například zažila pokus o vraždu mladičké švadleny Růženy Strolené, o kterou se v Husově ulici na Žižkově pokusil obuvnický pomocník Tomáš Habard. Dívka totiž neopětovala jeho lásku, neboť Habard nebyl zrovna věrným milencem. "Náhoda mu přála, že zastihl svou milenku o samotě v pokoji. Ostatní členové rodiny byli v přední kuchyni. Nikdo se nenadál, jaké zámysly Habard chová, jinak by mu sotva dovolili vstup. Sotva Habard vklouzl do pokoje, zavřel dvéře na klíč a bez dlouhého rozmýšlení chtěl provést černý svůj úmysl: zavraždit milovanou dívku a sebe. Na Růženu Strolenou vypálil střelu z revolveru přímo k srdci. Dívka náhodou měla ruku na prsou a tak se stalo, že střela vnikla do ruky a prsa jen nepatrně zranila. Rána byla vypálena tak z bezprostřední blízkosti, že rukáv blůzy chytl. Postřelená dívka měla ještě tolik síly, že vrazila ke dveřím, otočila klíčem a chvátala do kuchyně, kde jí sestra Anna hořící rukáv uhasila."

Mezitím v pokoji třeskla druhá rána. "Vražedný útočník vypálil si kulku do lebky a těžce se zranil. Vrávoral dveřmi do kuchyně a odtud do průjezdu domu, kde pozbyl vědomí. O uzdravení Habarda se pochybuje, poranění švadleny není nebezpečné."

Sebevražda zamilovaného strážníka

Obdobná událost, kdy se střílelo kvůli neopětované lásce, se odehrála opět na Žižkově. Neslavným hrdinou případu byl policejní strážník Emil Houška ze žižkovského policejního komisařství, jenž se bezhlavě zamiloval do Anny Hejnové. "Na Boží hod svatodušní přišla sice policistovi na dostaveníčko, ale byla to schůzka poslední," popisovaly událost Národní listy.

Dívka při schůzce strážníkovi oznámila, že jejich vztah končí. Policista propadl malomyslnosti. "V tomto rozrušení duševním, které se ho zmocnilo tvrdošíjností a neústupností dívky, odmítající jeho milostné vzdechy, nenalézal Houška rozvahy a jako mladiství, nezkušený jinoch, jednající v okamžitém poblouznění, skončil sebevraždou." Ránu si vypálil do hlavy v Jeseniově ulici. Za vraty, které vedly ke hřišti na Bezovce.

Přivázala k sobě děti a skočila do Vltavy

Nad ránem o svatodušní neděli skočila do Vltavy třicetiletá Marie Koptíková z Domažlic, která si k tělu přivázala silným provazem i svoje dítka: jedenáctiletého Jana a osmiletou Jarmilu. Paradoxní je, že podivnou trojici potkala v jednu hodinu v noci policejní hlídka na Dvořákově nábřeží. Uspokojila je však odpověď, že žena hledá svého příbuzného Koptíka. "Pak se rozešli. Venkované vpravo, hlídka vlevo. Co se dále stalo, nikdo neví. Až ráno v neděli svatodušní se záhada vysvětlila, když dělníci u mostu Svatopluka Čecha zpozorovali z vody vyčnívající provaz. Nahnuli se a s provazem vytáhli dvě mrtvoly, matku a syna zády k sobě provazem svázané."

Holčička scházela, tělo se podle vyšetřovatelů zřejmě vysmeklo z provazu. Mrtvoly identifikovala sestra utopené, která dorazila do Prahy a vyprávěla policii, že její sestra trpěla "porušením mysli a proto byla rodinou bedlivě střežena". O svatodušních svátcích však Marie Koptíková přece unikla pozornosti a nasedla na vlak. "Jest jisto, že Koptíková děsný čin spáchala v úplném duševním rozvratu."

Sázka nad kalnou řekou

Praha, Vltava u Štítkovské věže. A nakonec ještě jeden příběh související s Vltavou, tentokrát se šťastným koncem. "Veselá společnost besedovala v poledne o svatodušní neděli v hostinci Hořejšově v Náplavní ulici č. 11. Lahodné pivo pěnilo se ve sklenicích, které hosté neopomenuli pilně prázdniti a při tom se živě rozprávělo," květnatě vylíčil reportér Národních listů počátek události.

Nejvíce řečí v krčmě prý vedl jednatřicetiletý dělník Josef Plas, který vyprovokoval sázku, že přeplave Vltavu pod Štítkovským jezem. Voda v řece přitom byla mírně rozvodněná a kalná, počasí chladné. Dělník ale přece skočil do řeky a skutečně Vltavu přeplaval. Hosté spěchali za svým hrdinou, předběhla je ale policejní hlídka, která Plase zatkla pro výtržnost a odvedla do separace. To hostům nevadilo, prohranou sázku mohli zatím propít sami. "Až do večera bylo v hostinci Hořejšově při pivě velmi živo a všem byl Plas předmětem hovoru. Litovali jen, že ho nemají mezi sebou."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl