Praha paří až do rána. S Apači a v leopardích kůžích

08.02. 15:12 | Autor: Ivan Motýl

Pražské podniky se často pyšnily francouzskými názvy. Toto je Chapeau rouge v Jakubské ulici.

8. únor 1912: Doupě Apačů. To je senzační název jednoho pražského kabaretního představení. Pojďte se pobavit do masopustní Prahy roku 1912.

Právě před sto lety vrcholil masopust i plesová sezona a Praha se každý večer náramně bavila, přičemž dnešní televizní zábavu spolehlivě nahrazovaly živé kabarety. Prosíme, pojďte dále!

Kněžna, vojenská hudba a černé pivo

Slavný tomášský pivovar na Malé Straně nabízel denně pestrý program. Je čtvrtek 8. února 1912 a procházku po masopustní Praze zahajujeme v kabaretu ve Dvorním pivovaru Kamenský - Tichý - Škrdlík. Na programu je "sensační první vystoupení kněžny Stojanovské". Premiéru nového programu nachystal ve stejný den i proslulý podnik U Medvídků na Perštýně: "Dnes velké představení, nový program, nové síly, nová duetta, nové scény, začátek v 8 hodin."

Veselý kabaret U Lhotů na Václavské náměstí konkuroval představením Doupě Apačů a "maloměstským obrázkem" pod názvem Návrat ztracené dcery. A také další novinkou: "Nově byl angažován karikaturní komik p. Soukup."

A takovouto zábavu nabízel pro čtvrteční večer slavný pivovar U Rozvařilů: "Sensační vojenská scéna U pěti vlaštoviček. Nová sólová čísla! Populární síly! Největší ensemble!"

Horova restaurace Bulgaria na Vinohradech slibovala koncert dámské kapely a pivovar U svatého Tomáše na Malé Straně muziku c. k. pěšího pluku č. 73. A samozřejmě černé pivo a výtečnou kuchyni.

Jokohama, De Paris a české jaterničky

Kavárna Jokohama v Lucerně sama sebe prezentovala jako "senzaci města", zatímco v Bauerově kavárně Metropol zahrálo 8. února 1912 První vídeňské salonní kvarteto.

Kavárna Na Zderaze zase vsadila na francouzské kvarteto a nejeden z podniků v centru Prahy dokonce nesl přímo francouzský název, konkrétně kavárna De Paris v Ječné ulici, v níž ovšem přesně před sto lety hrála cikánská dámská kapela.

Weckova První pražská taneční síň nezvala na konkrétní program a rovnou nabízela "zábavu až do rána". Kabaret Théátre Variéte vábil na vystoupení Sylvestra Schäffera juniora, "jakož i na vystoupení veškerého nového uměleckého ensemblu". A v Procházkově vinárně na Pankráci se pak jen "masopustně žralo". Vinárník František Procházka podával vybrané pochoutky z českých pašíků: "Dnes, jakož i další čtvrtek jaterničky, jelítka, ovar, domácí tlačenka a speciální uzené zboží." Vše se zalévalo smíchovským pivem.

Ples: Ovzduší nevinného dovoleného flirtu

Karneval umělců v Národním divadle. Jak už řečeno, v Praze vrcholila plesová sezona. Na Žofíně se například konal Maškarní ples Ústřední matice školské, který byl tradičně plný flirtů a nezávazného veselí, jak dokazuje následující ukázka z reportáže v Národní politice.

"Pestrá směsice vkusných masek panovala ve dvoranách, všude plno šumotu, smíchu, veselí i vtipu. V zakuklených těch postavičkách tušíte mnohou půvabnou příslušnici předních a uměleckých kruhů pražských. Zapřádáte slovní souboj, ale dřív než se nadějete, zmizí pokušitelka v davu. Ovzduší nevinného dovoleného flirtu a nejmocnějšího veselí, jaké přinášejí vždy plesy maškarní, šíří se kolem a obepíná účastníky svým zvláštním kouzlem. Jste jím opředen dřív, než se nadějete, a upadáte v sladkou bezstarostnost a příjemnou náladu. Mezi maskami třeba uvésti zvláště dvanáct dcer Merlinových ve fantastických kostýmech s pavími péry…"

Reportéra však neméně zaujaly kostýmy slunce, bujných Španělek či princezny s pardálí kůží nebo dívky v masce šampaňského vína. Ples navštívil i starosta Prahy Groš či nejvyšší zemský maršálek princ Lobkovic.

Foto: archiv , Kniha Poselství ulice, Praha 1991

Autor: Ivan Motýl