Nahé dívky a Napoleon aneb Jak žila česká bohéma

17.10. 15:30 | Autor: Ivan Motýl

Malíř Bohumil Mareček (1884-1962) maluje nahou ženu ve své pražském ateliéru.

Říjen 1911: Pěvkyně Ema Destinnová ve svém bytě schraňovala ostatky svatých a vše, co souviselo s Napoleonem. Malíř Mareček potřeboval k práci nahé dívky. Vítáme vás na první exkurzi do bytů a ateliérů pražských umělců. Další obdobné výpravy do roku 1911 připravujeme.

Hlasové kvality Emy Destinnové (1878-1930) znala před sto lety celá Praha, ovšem interiér malostranského bytu slavné pěvkyně v domě číslo 23 v Kaiserštejnském paláci mohli poznat jen blízcí přátelé umělkyně.

Vášně Emy Destinnové

Lovecký salon (předsíň) Emy Destinnové. Tedy dokud populární obrázkový časopis Český svět nepřinesl v roce 1911 z bytu na Malostranském náměstí velkou fotoreportáž. Veřejnost se tak poprvé dozvěděla o sběratelské vášni bohaté a slavné Češky.

"Ví se v zasvěcených kruzích o slavné naší krajance Emmě Destinnové, že je netoliko světovou zpěvačkou, ale i nadšenou znalkyní a sběratelkou uměleckých starožitností a kuriozit z celého světa," vylíčil Český svět záliby umělkyně a pozval čtenáře na detailní procházku velkolepě zařízeným bytem v Kaiserštejnském paláci.

"Nevíme, kde bychom se shledali s podivnějšími bizarreriemi loveckého zátiší, než v její originálně zařízené předsíni. Pravé poklady však obsahuje slečnina jídelna, její salony a hudební síň s varhanami a orchestrionem," uvedl časopis.

Napoleon a ostatky svatých

Sbírka napoleonských památek Emy Destinnové. V ložnici stála neorenesanční postel s nebesy, speciální salon skrýval sbírku čínského umění a v Napoleonově kabinetu Destinnová shromažďovala vše, co souviselo s její oblíbenou postavou z francouzských dějin. Další místnost připomínala katolickou kapli, do pokoje se dokonce vstupovalo dveřmi, jejichž ostění lemoval pravý barokní oltář - jen místo oltářního obrazu byly ony dveře. V této místnosti dokonce pěvkyně uchovávala i několik vzácných relikvií čili části z ostatků svatých.

"Její pražské útulné tuskulum, kam si přijíždí pravidelně odpočinout po velkých triumfech zahraničních, je opravdovým malým muzeem," jásal v bytě Emy Destinnové novinář z Českého světa. A fotoreportér nadšeně dokumentoval každý z pokojů. "Její byt je nejvýraznějším obrazem slečnina uměleckého nitra a jejich intimních zálib," přemítal reportér po odchodu z Kaiserštejnského paláce.

Přítmělé pokoje básníka

Byt básníka Bohdana Kaminského (1859-1929). Z Malé Strany zamiřme na Vinohrady za básníkem Bohdanem Kaminským (1859-1929), jehož dnes znají jen literární historikové a sečtělejší knihovníci. Před sto lety to ale byla slavná a dosti rázovitá figurka. "Kdo z Pražanů neznal by poetu Kaminského! Jeho verše, jeho typickou postavu, jeho nesčetné aventury," napsal o Kaminském časopis Český svět, jehož reportéři se vloudili do mistrova bytu, aby čtenářům básníkovo apartmá barvitě popsali.

"Málokdo zná přítmělé pokoje tam nahoře v tiché uličce vinohradské," začínal tajemný popis literátova soukromí. Novináři užasli především nad "mistrovskými díly řezbářského umění, jimiž naplnil byt". Vše vlastnoruční práce, proto také reportáž dostala název "Český básník, který si domácnost svou vlastnoručně zrobil".

V Praze se ale poeta svým řezbářským uměním moc nechlubil a hlídal si pověst bohéma a literáta, vždyť býval často srovnáván s dobovou básnickou ikonou Jaroslavem Vrchlickým. Kaminský, vlastním jménem Karel Bušek, nicméně pocházel ze starého řezbářského rodu, který měl na svědomí například podnes dochovanou fascinující řezbářskou výzdobu zámku Sychrov.

Svlečený model a průkopník kulturistiky

V bytě Fridolína Hojera (1868-1947), průkopníka českého boxu, kulturistiky a atletiky. A teď vstupme do malířského ateliéru již zcela zapomenutého Bohumila Marečka (1884-1962), oblíbeného malíře aktů. Zatímco jeho "nahatá dílka" zdobila stěny ateliéru, uprostřed místnosti stála skutečná polonahá žena s odhalenými ňadry. Malířův model, múza a dost možná i jedna z milenek. Snímek s modelkou v malířově bytě, otištěný v Českém světě, byl na svou dobu i velmi odvážný vydavatelský krok, nahota se totiž v tisku neobjevovala.

Od umělců ke sportovcům. Za bohéma mezi pražskými sportsmeny byl určitě považován Fridolín Hojer (1868-1947), průkopník českého boxu, kulturistiky a atletiky I jeho byt zdobily poloakty. Ovšem jen do půl pasu svlečeného svalovce Hojera, který se doma obklopil snímky sebe samého.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl