Falešná vánoční kořalka zabila 71 lidí, výrobce je ve vazbě

29.12. 12:29 | Autor: Ivan Motýl

Piják absintu od malíře Viktora Olivy z roku 1900. Obraz z kavárny Slavia. Zdejší hosté měli to štěstí, že jim tady metylalkohol nikdo neprodával.

29. prosinec 1911: Na 160 lidí trpí těžkou otravou, 71 osob už zemřelo. To vše po pančované kořalce z výrobny drogisty Julia Scharmacha.

To byla zřejmě největší vánoční tragédie v Evropě před sto lety. V Berlíně od Štědrého dne do Silvestra zemřelo na otravu alkoholem 71 lidí a dalších 160 ulehlo v nemocnicích s těžkými otravami.

Otrava uzenkami, nebo kořalou?

Berlínský Charlottenburg v roce 1911. Právě tady sídlila firma drogisty Scharmacha, jenž o Vánocích před sto lety nepřímo zabil 71 lidí, vesměs berlínských bezdomovců. Úřady si tohoto "kořalečního moru", který v hlavním městě kosil pijáky po desítkách, ovšem všimly až po vánočních svátcích. Devadesát procent zesnulých i nemocných totiž představovali berlínští bezdomovci, kteří o Vánocích využili nabídku extra levné kořalky, kterou do útulen dodala firma drogisty Julia Scharmacha z berlínské čtvrti Charlottenburg. Drogista ovšem do šnapsu přiléval jedovatý metylalkohol.

Ještě v pátek 29. prosince 1911 si ale lékaři nebyli jisti, zda otrava pochází z kořaly. V podezření byly také uzenky či ryby. "K záhadě otrav berlínských. Jak se odtamtud sděluje, nejsou lékaři v Berlíně dosud sjednoceni o tom, jedná-li se či nejedná při hromadných otravách o úkaz vyvolaný alkoholem methylovým. Větší pravděpodobnost však mluví pro tuto otravu, poněvadž ryby a uzenice jedli jen někteří z otrávených, kdežto levnou kořalu, v níž methylový alkohol byl zjištěn, požili, pokud jest zjištěno, všichni."

Za 71 mrtvých 5 let kriminálu

Zpráva o odsouzení Julia Scharmacha. Za zabití 71 lidí dostal pět let. Až 1. ledna 1912 si lékaři byli stoprocentně jisti, že hromadné úmrtí způsobil metylalkohol. "Z Berlína, 1. ledna (Telegrafická a tisková kancelář). Počet osob onemocněvších za příznaků otravy činil až do dnešního dopoledne 161. Z toho 71 osob zemřelo. Otravy vznikly požitím methylalkoholu. Dodavatelem kořalky jest drogista Scharmach v Charlottenburgu, u něhož byly nalezeny balony s methilnatým alkoholem. Scharmach připustil, že vyráběl kořalku ze dvou třetin z methilnatého alkoholu a třetiny lihu. Byl zatčen."

Soud s drogistou se konal v Berlíně 4. května 1912. A pražská Národní politika přinesla o den později o líčení tuto zprávu: "Rozsudek proti berlínskému drogistovi Scharmachovi, jemuž dáváno za vinu, že nedovoleným prodejem methylalkoholu zavinil otravu četných lidí, vynesen byl včera. Scharmach byl pro zločin podvodu a pro přečin proti zákonu o falšování potravin odsouzen na pět roků do vězení a k pokutě 2000 marek, event. ještě do vězení na 200 dní a k dalším 40 markám pokuty."

Otrava metylalkoholem

Odsouzeni byli i distributoři a restauratéři, kteří kořalku prodávali. Například restauratér Dahl dostal šest měsíců.

A ještě k podstatě otravy metylalkoholem. Příznaky otravy jsou křečovité bolesti břicha a poruchy vidění. Methanol poškozuje chemické látky v oční sítnici, což může vést až k oslepnutí. Vážná otrava nastává při požití 5 až 10 ml, smrt pak při asi 30 ml. Otrava může vzniknout také vdechováním par, kdy se projevuje silný dráždivý účinek, bolesti hlavy a třas.

V dnešní době je otrava metylalkoholem pouze sporadická, alespoň ve střední Evropě. Následující zpráva z Bangladéše z května 1999 však dokazuje, že tato látka stále účinně zabíjí mimo starý kontinent: "Nezákonně vyrobená lihovina obsahující metylalkohol si vyžádala v bangladéšském městě Narsingdi nedaleko Dháky 113 obětí mezi chudými dělníky, kteří pálenkou slavili nadcházející den volna."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl