Zemřel spisovatel Ludvík Vaculík, autor manifestu 2000 slov

06.06. 17:52 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 06.06. 20:05

Ve věku 88 let zemřel spisovatel Ludvík Vaculík. Díky své prozaické tvorbě Vaculík patřil mezi přední poválečné české spisovatele. Lidé ho však znají spíše pro jeho politické angažmá za komunistického režimu, zejména jako autora legendární výzvy 2000 slov z června 1968 nebo jako vedoucího pozdější samizdatové edice Petlice.

Za svou práci dostal Vaculík řadu významných českých i zahraničních ocenění.

Podle herce, scenáristy, režiséra a Vaculíkova přítele Břetislava Rychlíka odešla velká autorita, spisovatel, jehož otevřený, kritický a mnohdy velice přesný pohled česká společnost potřebovala. Člověk s odvážnou invencí. "Byl takřka součástí naší rodiny, jedním z nejbližších lidí, které jsem měl tu čest potkat. Moc mě to zasáhlo," řekl zarmoucený Rychlík. Připomněl, že oba se narodili 23. července - Vaculík v roce 1926 a on v roce 1958, takže jednu dobu slavili společně narozeniny.

"Už jsem to tušil, konečně i v těch svých sloupcích jako by se půl roku loučil. Dovezl jsem mu nedávno z Plzně 'osvoboditelské' pivo, pojmenované po americkém generálu Pattonovi. On měl podobné zorničky, jako před smrtí Václav Havel, když jsme ho byli právě spolu navštívit," dodal Rychlík. Vaculík si ho prý vybral, aby o něm natáčel. Vznikly tak čtyři díly Valašského snáře, ale i jeho fejetony zachované s jeho nezaměnitelným přednesem.

Podle socioložky a signatářky Charty 77 Jiřiny Šiklové Vaculík v poslední době žil u svého syna v Dobřichovicích. Zemřel podle ní v sobotu ve 14.20. "Vzpomínám na něj jako na člověka, který svými fejetony, především svými fejetony, ani tak ne svými knihami, byl jakýsi komentátor své doby a byl velice kritický komentátor doby, kterou jsme žili," poznamenala Šiklová. Byl podle ní zároveň velmi skromný člověk. "Je to velká ztráta. Ale ono to asi jinak nemůže být, když je člověku 88 let," dodala.

"Nesmírně jsem si ho vážil už jako student v šedesátých letech," řekl další signatář Charty 77 Daniel Kroupa. Vaculík podle něj nikdy neztrácel smysl pro humor, a to ani při zatýkání. Naposledy ho potkal před několika lety na Národní třídě v Praze. "Zdálo se mi, že byl trochu zklamaný vývojem politiky," poznamenal Kroupa.

Vaculík zemřel v době, kdy zasedal Sjezd spisovatelů. Účastníci se zprávu dozvěděli přesně na konci akce, odchod Vaculíka uctili minutou ticha. "Odešla mimořádná osobnost české literatury. Odešel spisovatel, který změnil představu o českém románu, ať už v knize Český snář, nebo v knize Jak se dělá chlapec," řekl účastník sjezdu, literární historik Pavel Janáček.

Vaculík byl úzce spjat s Lidovými novinami. Už v roce 1965 nastoupil do redakce Literárních novin a právě zde si svými sociálně kritickými články získal poprvé významnější přízeň veřejnosti. Z Vaculíkovy prozaické tvorby se kultovní záležitostí pro mnohé stala novela Sekyra z roku 1966, ve které sugestivním způsobem popsal poválečné nadšení a pozdější trpké zklamání levicových idealistů, zneužitých státní mocí. Proslavil se ale i dalšími romány, jako třeba Morčata.

Ohlasy ze světa

Úmrtí spisovatele a novináře Vaculíka oznámily i přední světové tiskové agentury. Připomínají zejména jeho autorství manifestu Dva tisíce slov, které americká AP označila za klíčový dokument pražského reformního hnutí z roku 1968. Vaculíkův dokument podle agentury přispěl k rozhodnutí Kremlu vpadnout do Československa.

AP připomíná, že Vaculík napsal svůj manifest na podporu demokratizačního hnutí, které začalo po nástupu Alexandra Dubčeka do čela komunistické strany. "Dokument s výzvami ke svobodě slova a odstranění zkostnatělých partajníků podpořily statisíce lidí. Podle Vaculíka bylo nezbytné reformy dokončit, protože jinak bude pomsta starých mocností krutá," uvedla agentura.

Francouzská agentura AFP označila Vaculíka za nesmlouvavého kritika československého komunistického režimu. Připomíná zejména jeho román Sekyra o ztracených iluzích komunistického novináře, který spisovatele proslavil.

Německá DPA uvádí, že Vaculík byl spolu s bývalým českým a československým prezidentem Václavem Havlem signatářem Charty 77 a v éře normalizace publikoval díla zakázaných autorů. Píše, že Vaculík obdržel řadu ocenění včetně mírové ceny v německém Osnabrücku v roce 1997.

Rakouská agentura APA napsala, že Vaculík byl v letech před sovětskou invazí členem komunistické strany. "Po srpnu 1968 ale upadl v nemilost a jako disident byl trvale pod dohledem bezpečnostních složek. V Edici Petlice publikoval na 400 děl zakázaných spisovatelů," konstatovala APA.

Zpráva o Vaculíkově smrti měla ohlas i v Americe. Informaci publikovaly na svém twitterovém účtu televize ABC nebo rozhlasová stanice Hlas Ameriky. Informace o smrti československého disidenta publikovalo mnoho evropských zpravodajských serverů.