Spisovatel a novinář Arnošt Lustig podlehl rakovině

26.02. 09:13 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 26.02. 15:11

Ve věku čtyřiaosmdesáti let zemřel v sobotu k ránu v nemocnici na pražských Vinohradech novinář a autor knih o holocaustu Arnošt Lustig. V posledních letech se léčil s rakovinou.

"Přežil koncentrační tábory, ale nepřežil zákeřnou nemoc, se kterou bojoval pět let do posledních chvil. Naposledy na Kypru. Pak získala navrch," informovala o úmrtí Markéta Mališová z Nakladatelství Franze Kafky. Událost potvrdila i mluvčí nemocnice. O Lustigově smrti přinesly zprávy také všechny světové agentury.

"Odchod Arnošta Lustiga budeme bolestivě pociťovat vždy, když přijde na přetřes zápas o člověčenství, o důstojnost lidského života, o svobodu jedince i národů," sdělil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Připomněl Lustigův nakažlivý optimismus a vitalitu, obdivuhodné vlastnosti u člověka, který prošel koncentračními tábory a mstou komunistického režimu.

Novinář Karel Hvížďala, který loni vydal knižní interview s Lustigem, na svém blogu napsal, že Lustig bojoval se smrtí do poslední chvíle i humorem. Hvížďala o Lustigovi rovněž uvedl: "Řekl mi: ‚Konečné řešení má pro jednu stranu tu výhodu, že po něm už nic nemůže následovat. Začali s tím Němci, ale opírali se o vývoj civilizace od řeckých a římských dob. Od Římanů si vzali nejenom pozdrav: zdviženou pravici, ale i všechno z římského práva, co se jim hodilo. A ukázalo se, že každé právo, které neslouží spravedlnosti, je jako z kaučuku nebo z formelíny a dá se překroutit v pravý opak. To ukazuje jen jedno, že v právu je třeba všechno měřit mravností...‘ To je možné snad považovat za hlavní odkaz spisovatele Arnošta Lustiga, velkého vypravěče a důkladného svědka minulého století."

Velké plány už neuskuteční

Stínový ministr kultury ČSSD Vítězslav Jandák uvedl, že spisovatelovo úmrtí je velkou ztrátou pro českou i mezinárodní kulturu. "Arnošt Lustig se svou novinářskou a především literární tvorbou zasloužil o velký rozvoj české i mezinárodní literatury, jeho boj v koncentračních táborech proti nacistické zlovůli je pak dokladem Lustigova hrdinství a obrovské lidské odvahy," napsal Jandák v tiskové zprávě ČSSD.

Spisovatel měl podle Mališové velké plány, chtěl dopsat několik knih, zajet do Paříže za literátem Milanem Kunderou, zajít si ve Washingtonu na šťavnaté telecí kotlety a uspořádat přednášku na univerzitě v kanadském Quebecu. "Byl všude doma, ale v Praze nejvíc," řekla Mališová a zdůraznila, že život měl rád a žil ho naplno do posledních chvil.

Podle Mališové Lustiga nepřesvědčila ani řada ocenění, mezi jinými Cena Americké akademie umění a krásného psaní za celoživotní dílo, Cena Franze Kafky a další. Lustigovi život nicméně dovolil dočkat se prověření jeho díla časem.

Život velkého spisovatele

Arnošt Lustig se narodil v Praze 21. prosince 1926. Jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby představují těžiště jeho tvorby.

K nejznámějším jeho dílům patří vedle Démantů noci také Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Lustigovy literární příběhy vyzdvihují vnitřní síly člověka, které mu umožňují čelit ponížení a uchovat si lidskou důstojnost i v situacích krajního ohrožení.

Po válce vystudoval novinařinu a pracoval v několika denících a rozhlase; mimo jiné byl i zpravodajem z izraelsko-arabské války. Poté pracoval jako reportér a režisér Československého rozhlasu, redaktor týdeníku Mladý svět a scenárista na Barrandově.

V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Do Česka se vracel pravidelně v posledních dvaceti letech.

Foto: ČTK

Autor: ČTK