Kunderovy romány se dočkaly už 2739 různých vydání

05.02. 14:15 | Autor: ČTK

Dílo spisovatele Milana Kundery, brněnského rodáka usazeného ve Francii, lze číst v desítkách světových jazyků včetně perštiny nebo sihnálštiny užívané na Srí Lance. Autoři nové knihy Milan Kundera v překladech vystopovali po celém světě 2739 různých vydání Kunderových knih. Nejpřekládanější knihou je Nesnesitelná lehkost bytí, která vyšla ve 426 vydáních ve 44 jazycích, informovala Martina Šmídtová z Moravské zemské knihovny, která knihu vydala.

Soupis vydání Kunderových děl podle záznamů z katalogů knihoven a bibliografických databází zpracoval Jaromír Kubíček. Pomohl i Kundera, který poskytl svou kolekci autorských výtisků.

Bibliografie dokládá přijetí a ohlas Kunderova díla v různých národních literaturách, stejně jako publikační mezery v důsledku politických zákazů. Například román Žert našel své publikum v celém východním bloku, na další Kunderovy romány si však už tamní čtenáři museli počkat až do pádu berlínské zdi. Výjimku tvoří Chorvatsko a Slovinsko, součásti tehdejší Jugoslávie, ale hlavně Polsko, kde Kunderova díla vycházela i před rokem 1989 a byla dostupná v knihovnách.

Nesnesitelná lehkost bytí vyšla v němčině 64krát, ve španělštině 41krát, Žert ve francouzštině 27krát. Kunderovo dílo je však dostupné čtenářům i v perštině, sinhálštině, malajálamštině, kurdštině, hindštině či urdštině.

Překladů je nejspíš ještě více, kniha uvádí jen ty, které se podařilo dohledat a ověřit. "Bibliografický soupis dokazuje, že Milan Kundera je nejen nejpřekládanějším českým spisovatelem, ale patří k nejpřekládanějším autorům na světě vůbec. Přičemž nejde jen o módní vlnu, ale stav trvající několik desetiletí," uvedl Tomáš Kubíček, autor dvou monografií o Kunderově díle a současný ředitel Moravské zemské knihovny.

Kromě bibliografického soupisu jednotlivých vydání přináší kniha také tři eseje, v nichž se Guy Scarpetta, Jean-Paul Enthoven a Tomáš Kubíček zamýšlejí nad otázkou, k jaké národní literatuře vlastně Kundera patří, zda k francouzské, anebo české.

Foto: ČTK/MANHEIMER Aaron

Autor: ČTK