Knižní novinky rozdílným způsobem zpracovávají téma pandemie

06.12. 12:00 | Autor: ČTK

Autorky publikace Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Autoři a fotografové v knihách S lékaři v první linii a Spánek rozumu plodí příšery rozdílným způsobem zpracovávají téma pandemie koronaviru. Zatímco autorky publikace S lékaři v první linii Lenka Klicperová, která je i fotografkou, a Markéta Kutilová se osobně zúčastnily s lékaři a sestrami práce přímo v českých nemocnicích, spisovatel Aleš Palán téma uchopil formou knižního rozhovoru s biochemikem a prorektorem Univerzity Karlovy Janem Konvalinkou. Rozhovor doprovázejí snímky Jana Šibíka, které pořizoval v Praze od prvního dne karantény.

Reportážní kniha s řadou fotografií S lékaři v první linii vznikla v reakci na vyhlášení nouzového stavu v České republice letos 12. března. Stejně jako mnoha jiným, i válečným reportérkám Klicperové a Kutilové se ze dne na den změnily pracovní plány. "Ten den jsem měla odlétat do zahraničí. Následovat měla další reportážní cesta do Somálska. Vše bylo zrušeno. Můj pracovní život se ze dne na den zhroutil. Média chrlila jeden článek za druhým. Nikdo nemluvil o ničem jiném než o novém koronaviru, z českých covidových center však nebyla ani fotka, ani záběr. V nemocnicích, kde se odehrávalo to nejdůležitější, nebyl nikdo," uvedla v předmluvě Klicperová.

Publikace s autentickými dojmy přináší svědectví o tom, jak se proměnila s pandemií koronaviru síť českých nemocnic, jaký stav panoval ve velkých pražských nemocnicích Bulovka a Motol a jak fungovaly nemocnice regionální. Reportérky se zúčastnily operací, strávily mnoho času na odděleních s lékaři a sestrami, jezdily s týmem odběrové sanity.

Klicperová s Kutilovou před dvěma lety vydaly publikaci Ve válce, kterou navázaly na své předchozí dvě knihy Islámskému státu na dostřel I. a II. V knize jsou konkrétní příběhy lidí, kteří nasazují své životy v boji, i výpovědi bojovníků islámského státu či jejich manželek, které teroristický stát podporovaly.

Pro knihu Spánek rozumu plodí příšery oslovil Palán s nabídkou rozhovoru biochemika Konvalinku, jenž se do širokého povědomí veřejnosti dostal coby koordinátor iniciativy zajišťující pomoc s testováním na covid v laboratořích českých univerzit a Akademie věd. Palán a Konvalinka rozmlouvají nejen o virech přírodních, ale také o těch společenských. Rozhovor je výletem do světa vědy, smrtících virů i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili.

"Jako generál po bitvě bych možná mohl leccos vyčítat vládě. Určitě ne občanům, ti se ve své většině chovali velmi zodpovědně a těžko jim mít za zlé, že přestali dodržovat opatření, která byla zrušena. Možná bychom jako akademičtí pracovníci měli sebekriticky přiznat, že signály, které vysílali vědci a lékaři, byly velmi matoucí. Univerzitní profesoři a věhlasní lékaři vydávali velmi autoritativní doporučení a prognózy, bohužel vzájemně se vyvracející. Těžko pak občanům vyčítat, že začali ignorovat všechna doporučení, včetně těch správných," konstatoval mimo jiné v rozhovoru Konvalinka.

Název knihy vznikl podle leptu španělského malíře Francisca Goyi. Kreslíře, vsedě spícího, s hlavou opřenou o ruce položené na stole, obtěžují démoni v podobě sov a netopýrů a snaží se mu vetřít do mysli. S autorem fotografií Šibíkem se Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny.

Foto: ČTK , Šulová Kateřina

Autor: ČTK