Hlasy, co lámají skály, ze stepi i slovenského podhůří

Hudební tipy.

Až někdo zjistí, kdo vymyslel to nesmyslné slovní spojení "slabší pohlaví", ať dá vědět. Možná to byl někdo, kdo podlehl prvotnímu dojmu a zdání. Současnost totiž patří ženám, které by silou své osobnosti mohly stěhovat pyramidy a hlasem tříštit sklo. Jsou všude a dnešní dva - už loni vydané - tipy jsou toho jasným důkazem.

Feng-yűn Song: Malba hlasem - Nezpívám (Indies MG)
http://www.songfest.cz/cd.html

Za více než deset let, co u nás vydává své nahrávky, se stala čínská zpěvačka součástí domácí hudební scény i místní reality. Její alba českým posluchačům přinášejí nejen exotiku, ale i jiný pohled, všudypřítomný optimismus a ducha odlišné kultury projevující se vyrovnaností a klidem - tedy přesně tím, čím je pro spoustu lidí u nás tolik přitažlivá world music. Ryzost vycházející z folkloru se totiž bez ohledu na geografický původ dá jen těžko předstírat.

Feng-yűn Song je známa i tím, že festivalem vítá u nás čínský nový rok.Také zatím poslední album, na které zpěvačka a hlasová pedagožka seskupila „písně ze stepi", nápěvy od Sibiře po Tibet, stojí a padá s krásou jejího hlasu i jeho silou, střídmě i citlivě rytmicky doprovázenou dlouholetým spolupracovníkem Jaroslavem Kořánem. Ne nadarmo Feng-yűn Song pořádá i nejrůznější hlasové kursy a cvičení - nahrávka má svou formou stejně tak blízko k folklorní osvětě jako k formě terapie zpěvem. Terapie, která povznáší, relaxuje i léčí pocuchané nervy.

Při poslechu nahrávky ve sluchátkách není složité se odpoutat od okolní reality. Snadno tak posluchači dojde příznačnost názvu desky: drobná vokalistka vládne mocným nástrojem, svým hlasem opravdu „jenom" nezpívá, ale maluje kontury i pečlivě koloruje plochy. Na posluchači pak nechává, zda se jen pasivně nechá uchvátit a okouzlit, anebo se do celého procesu zapojí. Při troše imaginace velmi povzbuzující a inspirativní nahrávka.

 

Romanika: Milenka všetkých (Slnko rec.)
http://www.myspace.com/romanikaband

Romanika jsou Roman a Ika.Slovenské duo Romanika počítám k největším osobním objevům roku 2010. Uhrančivý, temperamentní a v každém případě nevšední hlas Iky Kraicové upoutá už při prvním kontaktu a lze ho bez zaváhání zařadit do kvalitativní roviny někam mezi Radůzu a Dagmar Voňkovou - s tím, že občas se k nim přidá Hana Hegerová. Výrazný a osobitý projev navíc podporují živelný dojem z širokého žánrového záběru, všudypřítomná procítěnost i schopnost předávat silné emoce.

Milenka všetkých je už třetím albem, prozrazuje vyzrálost i interpretační jistotu, nicméně i tentokrát platí, že objevit podobně výjimečnou záležitost není nikdy pozdě. Zpěvačka, která se doprovází na kytaru, a její partner Roman Kraic s kontrabasem jsou sehraná dvojka a celkový dojem je tak samozřejmý a přirozený, že až může překvapit, že texty nejsou autorské, ale pocházejí od dvorní textařky Evy Luky.

Milenka všetkých je prvním albem pro Slnko records.Přeskakování mezi dryáčnickým folkem, živelným folklorem i šansonově zamyšlenými kavárenskými náladami probíhá stejně suverénně, jako se vynořují a zase mizí prvky romských tradic (Ika prý za objevení svých pěveckých schopností vděčí Idě Kellarové) či latinskoamerických vlivů. Koncertní odevzdání se a posluchačův pocit, že si zpěvačka nenechává rezervy a jde do interpretace po hlavě a se vší silou, se úspěšně podařilo dostat i na nahrávku.

Písně dua Romanika jsou nespoutaně divoké i intimně citlivé, nadčasové a zcela nevhodné pro ty, kteří se stydí za své emoce. Albu je snadné zcela propadnout, nechat se jím pohltit. A přesto dvě skladby - jedna energická s hostujícím akordeonem a jedna křehká a zamyšlená, postavená na zvuku klavíru - ukazují další potenciál, otevřenou cestu. Deska, na kterou není nikdy pozdě... Ale to už tu zaznělo. 

Foto: archiv

Autor: Antonín Kocábek

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi