Nadace Otakara Vávry usiluje o založení filmového centra

03.03. 12:20 | Autor: ČTK

Nadace Otakara Vávry, kterou loni v říjnu založila vdova po slavném filmovém tvůrci režisérka Jitka Němcová, usiluje o založení filmového centra v Praze. Mezi činnosti centra s názvem Světlo proniká tmou by měly patřit přednášky z pozůstalosti Vávry či besedy. Informovala o tom ředitelka nadace Světlana Rafalská Wittmann.

Vávra, který zemřel 15. září 2011 ve věku sta let, byl významný režisér a scénárista. Přednášel na FAMU, kde k jeho studentům patřili Věra Chytilová, Evald Schorm, Miloš Forman, Juraj Jakubisko, Jiří Menzel, Jaromil Jireš a další.

"S programem filmového centra jsme se zúčastnili výběrového řízení na Michnovský letohrádek. Veřejná zakázka na pronájem památkově chráněného objektu, v němž se například natáčel film Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, však Rada městské části Praha 1 zrušila, takže sídlo zamýšleného filmového centra hledáme dál," uvedla Němcová.

Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN) zrušení veřejné zakázky zdůvodnil tím, že "žádná z předložených nabídek stoprocentně nesplnila zadání a navíc nebyl tento důležitý projekt prakticky vůbec diskutován s veřejností".

Mezi další plánované aktivity filmového centra Světlo proniká tmou nazvaného podle prvního Vávrova snímku z roku 1931 patří mimo jiné promítání filmů, ukázky kostýmů a dekorací z českých filmů či plakátů. Program centra má být určen všem zájemcům o historii a zákulisí českého i světového filmu.

V programu Nadace Otakara Vávry je vedle založení filmového centra například digitalizace Vávrových filmů a písemných materiálů z jeho pozůstalosti, knižní vydání a editace jeho přednášek, účast na přednáškách a filmových projekcích, workshopy s filmovými tvůrci, vyhlášení Ceny Otakara Vávry za umělecký přínos nebo změna legislativy o ochraně duševního bohatství a pomoc umělcům po ukončení profesní činnosti.

Světová ocenění

"Naším cílem je dostat Vávrovy filmy do světových archivů, nyní jednáme o vlastnictví jeho filmů z první republiky, které jsou ve Státního fondu kinematografie," sdělila Němcová, která je jedinou dědičkou Vávrova díla čítajícího pět desítek filmů a přes 80 celovečerních scénářů.

Nadace plánuje digitalizaci Vávrových filmů a jejich účast na zahraničních festivalech. Získávat peníze na svoji činnost chce z nadačních darů, výtěžků účelových akcí nadace, výnosů majetku nadace, z obnovených premiér Vávrových filmů či z knižních vydání přednášek.

Mezi Vávrova stěžejní díla patří filmy Dívka v modrém, Romance pro křídlovku nebo Zlatá reneta. Některé z jeho snímků byly oceněny v zahraničí, například Cech panen kutnohorských (Zlatý pohár LUCE v Benátkách) či Kladivo na čarodějnice (cena filmové kritiky na festivalu v Mar del Plata v Argentině).

"Kritici mu vyčítali, že točil za všech režimů, za války nenatočil ani jeden německý film, ale po sametové revoluci, kdy měl napsané scénáře Prokletá krása - Lída Baarová, Jan Masaryk - Pan ministr, ho k filmu už nepustili," podotkla Němcová.

V roce 2004 Vávra převzal medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění od prezidenta Václava Klause.

Foto: ČTK , Šulová Kateřina, youtube.com/filmexporthomevideo

Autor: ČTK