V Praze dokonáno 161 sebevražd, nejmladší oběti bylo 9 let

13.02. 19:08 | Autor: Ivan Motýl

13. až 17. únor 1914: Statistiku sebevražd za rok 1913 zveřejnil komisař Vaňásek v půli února 1914. Nejvíce sebevrahů se utopilo ve Vltavě.

13. únor 1914: Luza řádí v ulicích

Haličský Lvov, kde před sto lety probíhaly bouře nezaměstnaných. Nezaměstnaní demonstrovali ve Vídni i v Lvově, tedy v hlavním městě habsburského soustátí i v rakouské Haliči. Ve Vídni se konala tichá demonstrační procházka asi dvou tisíc lidí bez práce. "Přistup k parlamentu a radnici byl uzavřen kordonem policie. Demonstrace plynula naprosto klidně. V 11 hodin se průvod rozešel, aniž došlo k výtržnostem," popsal protest deník Národní politika ze 13. února 1914.

Haličská povaha je přece jen divočejší a demonstrace nezaměstnaných ve Lvově měly dramatičtější průběh. "Demonstrace zvrhly se vinou připojivší se luzy v bouřlivé výstřednosti. Jízdní strážník, byv zasažen, spadl s koně, poslanec Breiter byl lehce zraněn kamenem. Celkem bylo zatčeno 120 osob, mezi nimi 70 již opětovně trestaných."

14. únor 1914: Tisk nazýval Romy "zlou metlou"

Romové na dobové pohlednici. "Zlá metla na nás jsou ti potomci uherských Nomádů." Takto si povzdechl redaktor Národní politiky 14. února na závěr článku, v němž bylo vylíčeno přepadení strážního domku u Příbrami skupinkou cikánů.

"Tlupa cikánů vtrhla do strážního domku železničního č. 41 u Mirovic a vyhrožovala zastřelením hlídači, kdyby se hnul a nenechal jich, aby si odnesli z domku, co chtějí. Strážník chtěje život zachovati ani se nehnul a slíbil mlčeti. Sotva však cikáni s lupem odešli, sdělil, co se s ním právě odehrálo. Bylo ihned učiněno opatření ze strany četnictva mirovického, k němuž přidalo se množství občanů ozbrojených všemi možnými zbraněmi. Obklíčili celou bandu ve velkém kruhu, kterýž se úžil až k táboru cikánů. Banda cikánská vidouc přesilu beze všeho se vzdala a byla četnictvem dopravena k příslušnému soudu do Mirovic."

15. únor 1914: Nejstaršímu sebevrahovi bylo 81 let

V roce 1913 se v Praze utopilo 37 sebevrahů, většinou ve Vltavě. Národní listy zveřejnily statistiku pražských sebevražd za rok 1913. Jen pro připomenutí, Praha měla v té době asi 235 tisíc obyvatel, neboť dnešní Smíchov, Vinohrady či Žižkov byly ještě samostatnými městy.

"Statistika zoufalých v Praze v roce 1913. Dle statistické zprávy, již vypracoval komisař bezpečnostního oddělení p. Vaňásek, stalo se v minulém roce v Praze 161 případů sebevraždy a 225 případů sebevražedných pokusů. Ze zoufalců nejvíce se utopilo a sice 37. Při sebevražedných pokusech použito bylo nejvíce jedu a to v 81 případě. Nejvíce případů bylo v březnu a sice 25 sebevražd a 29 sebevražedných pokusů. Nejstarší sebevrah byl 81letý, ten zvolil provaz k ukončení své životní pouti. Nejstarší zoufalá žena byla 79letá, která se zabila skokem z okna. Nejmladší sebevrah byl školák 9 roků starý, který skočil do Vltavy. Z příslušnic slabšího pohlaví byla nejmladší zoufalou 13letá školačka, která se otrávila."

16. únor 1914: Skok pod lokomotivu kvůli vysvědčení

A sebevražd pochopitelně neubylo ani v roce 1914. Tady je zpráva o jedné tragédii v Plzni, o níž Národní politika psala v neděli 16. února 1914.

"Student se dal přejeti vlakem pro špatné vysvědčení. Konduktér státních drah Petr Hahn oznámil, že z domova odešel jeho 16letý syn Petr, žák V. třídy české reálky, a více se nevrátil. Poněvadž se předtím loučil syn na hlavním nádraží se svým spolužákem a prohlásil, že si už pro vysvědčení nepřijde, chová otec obavu, že si syn vzal život. Po zmizelém studentu bylo zahájeno pátrání a zjistilo se, že se vrhl u Rokycan před jedoucí vlak a byl lokomotivou usmrcen. Tělo jeho bylo hrozně zohaveno."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl