Rusové válčí s Němci jen 90 kilometrů od Ostravy

04.08. 13:30 | Autor: Ivan Motýl

4. srpen 1914: Čtvrtý srpnový den před rovnými sto lety se už evropská bojiště zalévala krví. Německo zaútočilo na Francii a příhraniční boje se odehrávaly i na německo-ruských hranicích, konkrétně u městečka Będzin, které leží pouhých 90 kilometrů od Ostravy.

Velká válka se tak hned při svém počátku odehrávala i v těsné blízkosti území, které dnes tvoří Českou republiku. Z Ostravy, Bohumína či Českého Těšína to na místo prvních střetů nebylo po silnicích ani sto kilometrů.

Devadesát kilometrů od války

Będzin, městečko vzdálené ani ne sto kilometrů od Ostravy. "Německé pohraniční ochranné vojsko obsadilo dnes po krátké potyčce Čenstochovou. Také Bęndzin a Kališ byly obsazeny německým vojskem," oznámila Národní politika v úterý 4. srpna 1914. Hornické město Będzin s početnou židovskou komunitou (63 procent obyvatel), dnes ležící nedaleko polských Katovic, bylo v srpnu 1914 ruským hraničním městem mezi takzvaným Ruským Polskem a Německem. Rusko se totiž takřka do střední Evropy posunulo při čtvrtém dělení Polska v roce 1815, kdy v ruském záboru sahajícím až po Katovice či Kalisz napřed vzniklo autonomní Polské království (oficiálním panovníkem byl ovšem ruský car). Po protiruských povstáních v letech 1831 a 1863 se však království proměnilo v ruskou gubernii a bylo tvrdě rusifikováno.

Zprávy z bojišť v denním tisku v srpnu 1914 byly velmi kusé a ve srovnání s dnešními válkami v přímém přenosu skoro s nulovou informační hodnotou. Čtenář se z výše uvedené zprávy o pokoření ruského Będzinu neměl šanci mnoho dozvědět. Netušil, v jakém rozsahu se již na německo-ruských hranicích válčí. Nevěděl, že zatím jde jen o pohraniční provokace a Německo veškeré síly soustředilo na pokoření Francie, kterou mělo v několika týdnech dobýt 1 480 000 útočících německých vojáků.

Německo zahájilo válku dle takzvaného Schlieffenova plánu, jenž počítal s rychlým přesunem vojsk na západní frontu a s útokem na Francii přes neutrální Belgii, což se také stalo. Už během tří týdnů měla být obsazena Paříž a za další tři týdny měla být zničena celá francouzská armáda. V tu chvíli se vítězné německé oddíly měly přesunout na východ a obdobně rychle jako ve Francii porazit i ruské armády. Plán totiž předpokládal, že zkostnatělé Rusko se zaostalou armádou bude nejméně měsíc mobilizovat, než případně zaútočí.

Všechno bude jinak

Německý voják jde do války. V úterý 4. srpna 1914 jednoduše nikdo netušil, že se válka odehraje úplně jinak. Že místo v Paříži skončí německá armáda v zákopech daleko od hlavního města a s obrovskými ztrátami na obou stranách se bude čtyři roky válčit jen o minimální území. Že ruská armáda vtrhne do Německa už 15. srpna a tím zcela zboří Schlieffenův plán a že Rakousko-Uhersko ztratí na ruské frontě jen do zimy na 400 tisíc vojáků.

Nepředbíhejme ovšem. Na počátku srpna se válka jevila úplně jinak. Řadový Čech vlastně o válce mnoho nevěděl. "Ze srbského bojiště nic nového," dočetl se jedinou informaci o bojích rakousko-srbských, kterými vlastně celá válka začala. Lid byl zatím neustále uklidňován, že boje brzy skončí vítězstvím Ústředních mocností (v tuto chvíli Rakousko-Uhersko a Německo) nad státy Dohody (Francie, Rusko a od 4. srpna i Velká Británie).

"Vůči nesmírně vážným událostem poslední doby sílí z každého z nás klidná, rozvážná důvěra: v ochrannou spolehlivost našich zbraní, v pevnost základů našeho hospodářského života a v blahodárné vyjasnění, které vznikne po nynější bouři," chlácholil čtenáře autor úvodníku v Národní politice ze 4. srpna.

V očekávání blahodárného vyjasnění

Odvedenci němečtí i rakousko-uherští v toto "blahodárné vyjasnění" pevně věřili a do války odcházeli s velkou slávou. Plná náměstí vzdávala hold seřazeným brancům, provolávala se sláva císaři a věřilo se v brzké vítězství, které přinese i lepší životní úroveň. Tak tomu bylo i v Brně. "Vojsko bylo na pochodu městem pozdravováno bouřlivým jásotem nepřehlédnutého zástupu, který obsadil ulice, okna i střechy," vylíčila Národní politika odchod vojsk na frontu z moravské metropole.

Zprávy o mrtvých nepřicházely. Čtenáři zatím dostávali jen "krvelačné" historky z tuzemských ulic či továren:

"Ve Štětí u Mostu udál se pokus vraždy. Kočí Vrabec zasadil hospodáři několik ran nožem do krku a hlavy."

"V chemické továrně v Ústí nad Labem sražen byl ve vytahovadle vozíkem dělník Antonín Strache z výše 26 metrů a zůstal na dně vytahovadla jako beztvárná hmota."

"Pod Saským mostem v Plzni střelil se z revolveru do prsou 20letý dělník Rudolf Hodek."

Foto: archiv , Národní knihovna v Praze

Autor: Ivan Motýl