Na Silvestra před sto lety končili opilci v obecní truhle

30.12. 16:34 | Autor: Ivan Motýl

30. 12. 1913 až 4. 1. 1914: Přes 50 zraněných si vyžádala srážka vlaků v Plzni, přes 80 tisíc lidí vidělo na Letné leteckou show francouzského aviatika a pouze jediný opilec skončil na Silvestra před sto lety v obecní truhle.

30. 12. 2013: Když letec metá kozelce nad Letnou

Pohlednice upomínající na Pégoudův pobyt v Praze. Doslova celá Praha obdivovala kousky, které ve svém aeroplánu předváděl nad Letnou francouzský letec Adolphe Célestin Pégoud, jeden z prvních leteckých akrobatů a první letecké eso historie. "Pégoud způsobil doslova stěhování národů. Na 80 000 lidí se pěšky, elektrickou drahou, přečetnými automobily a fiakry dostalo na letenskou pláň, aniž se přihodil sebemenší úraz," pochvaloval si atak na Letnou reportér Národních listů, který akrobatickou show francouzského aviatika popsal v emotivně vypjaté reportáži, jež vyšla v úterý 30. prosince 1913. Počet návštěvníků to byl úžasný! Prahu totiž před sto lety obývalo pouhých 230 tisíc obyvatel, i když je třeba přiznat, že třeba Smíchov byl tehdy ještě samostatným městem.

"Sotva ve výši 100 m už se naklonil na křídlo, a stoupnuv málo, začal metati své kozelce. Najednou se letadlo postaví kolmo do výše, pak se pomalu naklání nazad do vodorovné čáry a současným otočením kolem podélné osy vrací se do normální polohy. Ale hned stoupá, kácí se, převaluje a tak třikrát. Obecenstvo přímo třeští," líčil reportér Národních listů atmosféru na Letné.

August Pégoud vystoupil v Praze ještě na počátku roku 1914, další exhibice už ale překazil počátek první světové války, v níž se stal prvním leteckým esem a sestřelil řadu nepřátelských strojů. Sám byl sestřelen už v srpnu 1915 při souboji s německým průzkumným letounem, v pouhých šestadvaceti letech. Paradoxně se stal obětí jednoho ze svých předválečných žáků, přičemž posádka onoho německého letadla později shodila na francouzské zákopy smuteční věnec.

31. 12. 1913: Obchodníci s bílým masem

Všechno už tu bylo. Také únosy dívek ze zaostalých provincií, které obchodníci s bílým masem prodávali ve velkých evropských metropolích. "Ve Strážnici na Moravě na nádraží zatčeni dva podezřelí mužové, mezi jejichž zavazadly nacházela se veliká bedna, v níž chtěli jednu uspanou dívku z Haliče zaslati do ciziny, aby ji tam prodali," uvedl deník Národní politika ve středu 31. prosince. "Jak všechny okolnosti tomu nasvědčují, jsou oba cestující obchodníci s dívkami, kteří svým obětem dávali uspávací prostředek do nápoje. Četnictvo je zatklo."

1. 1. 1914: Bída sociální a marné čekání na lepší časy

Další novoroční přání z časů monarchie. "Z doby zlé bohdejž do lepší." Tak zněl úvodník v novoročním vydání Národní politiky, aniž jeho autor tušil, jak osudově se plete. Doba zlá se totiž proměnila v dobu mnohem horší, v krvavá jatka světové války, která vypukla v půli roku 1914.

Nešťastný rok čekal i Karla Trägera, který 1. ledna 1914 prostřednictví Národní politiky zoufale požádal o pomoc. Sociální politika, jak ji známe dnes, byla totiž před sto lety utopickým snem. "Prosba k lidumilům. Bývalý obchodník, otec 4 malých dítek, jest stižen již po dobu devíti roků kloubovým rheumatizmem, nyní byl 32 neděl upoután na lůžko a před týdnem byl lékařem odkázán do nemocnice. Ubožák prosí vroucně lidumily o laskavé přispění, aby mohl svým dětem poskytnouti výživu. Adresa: Karel Träger, Žižkov, Poděbradova 28."

2. 1. 1914: Silvestr při zachování slušné míry

Denní tisk přinesl v pátek 2. ledna také podrobné vylíčení silvestrovské noci v Praze i jinde v monarchii. V Praze prý nedošlo zdaleka k tolika "zvlčilostem" jako roky předchozí.

"V hostincích byla všude při zábavách zachována slušná míra, pouze v hostinci č. 385-II. začal najednou tropiti dělník Antonín Šetichovský z Vinohrad v opilosti výtržnost a házel po hostech sklenicemi, avšak nikoho nezasáhl. Byl odnesen v obecní truhle na strážnici a dočkal se tam Nového roku."

3. 1. 1914: Srážka vlaků v Plzni

V Plzni se srazil dělnický vlak s lokomotivou. V sobotu 3. ledna informovaly o páteční tragédii na dráze všechny české deníky. "Dělnický vlak č. 19, jenž do plzeňské stanice přijíždí o 5. hod. 52 minutách ráno, vjel jako obyčejně na kolej č. 17, a když přijížděl k mostu vedoucímu k Lindauerově ulici, vjela do něho na křižovatce kolejí lokomotiva pražského vlaku č. 320, vypravená z topírny," informovala Národní politika.

Téměř padesátka cestujících byla zraněna. "Nastala srážka, provázena hromovou daleko široko se rozlehnuvší ranou. Rozlehly se zděšené výkřiky i zoufalé volání o pomoc z trosek. Hromada lidských těl, promísená troskami železničních vozů, vzbuzovala zděšení," líčil tisk. Při nehodě kupodivu nikdo nezahynul, vážně zraněných bylo až deset cestujících.

4. 1. 1914: Mráz sevřel české země

Po poměrně teplých Vánocích uhodily kruté mrazy. Z Trutnova byl ohlášen mráz minus 19 stupňů, v Táboře a Přerově bylo 15 stupňů pod nulou a třeba Německý (dnes Havlíčkův) Brod hlásil minus dvanáct stupňů Celsia.

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl