Děti v Sarajevu zavražděného arcivévody bědovaly bez ustání

30.06. 14:05 | Autor: Ivan Motýl

Děti následníka trůnu v novinové ilustraci.

30. červen 1914: Arnošt, Max a Žofie, od neděle 28. června nejznámější sirotci v Rakousko-Uhersku. Jak se vlastně děti následníka trůnu Františka Ferdinanda dozvěděly o tragické smrti svých rodičů?

Titulní strana Národních listů ze 30. června 1914 Tolik pláče ještě zdivo zámku v Chlumu u Třeboně neslyšelo. Pražský deník Národní listy z úterý 30. června 1914 věnoval osudu čerstvých sirot část titulní strany a z jednotlivých článků lze složit velmi tklivý příběh.

O sarajevské tragédii se děti následníka trůnu dozvěděly v neděli 28. června vpodvečer. Hraběnka Jindřiška Chotková, sestra zavražděné Žofie z Hohenburgu (rozené Chotkové), ovšem dětem sdělila jen část kruté pravdy. "Hraběnka oznámila šetrně, že se jejich milovaným rodičům přihodilo něco nepříjemného. Dítky propukly v usedavý pláč a dlouho nebylo je lze utišiti," vylíčil deník. Na zámku v Chlumu u Třeboně zanechal následnický pár svoje děti cestou z Konopiště do Vídně a dále do Sarajeva.

Osudy tří slavných sirotků

Titulní strana Národní politiky ze 30. června 1914 Skutečný stav věcí byl dětem oznámen během pondělí 29. června. "Hroznou, plnou, srdcervoucí pravdu dozvěděly se odpoledne, opět z úst hraběnky Jindřišky Chotkové. Po zprávě, že rodiče jejich stali se obětí zločinného atentátu, více utišiti se nedaly a pláčí a bědují neustále. Hrozný, neodčinitelný bol jejich sdílí celé jejich okolí a lká s nimi. Zámek arciknížecí pohřížen je v nejhlubší zármutek," telefonoval do redakce Národních listů zvláštní zpravodaj deníku v Chlumu a na Konopišti. A ještě výčet sirot: "Dítky arciknížecích manželů: 13letá princezna Žofie, 12letý princ Max a 10letý princ Arnošt."

Pláč pochopitelně časem ustal a osudy tří slavných sirotků jsou nyní v Česku docela neznámou historií.

Žofie se narodila na Konopišti v červenci roku 1901 a v roce 1920 se provdala za hraběte Nostitz-Rienecka, majitele Nosticova paláce v Praze i četných statků na českém venkově. Manželům se narodily čtyři děti, dva ze tří chlapců ale padli v uniformě wehrmachtu za druhé světové války. Hraběcí pár opustil Československo v dubnu 1946 a usadil se v Rakousku. Žofie si celý život dopisovala s některými členy služebnictva z Konopiště, české země oddaně milovala, měla prý být i velkou fanynkou československého hokejového týmu. Bruslení i základům hokeje se totiž naučila už jako malá na rybníku pod konopišťským zámkem.

Max se narodil v roce 1902 během pobytu následnického páru ve Vídni. Československo opustil už krátce po vzniku republiky, v Rakousku vystudoval práva a v roce 1926 se oženil. Prosazoval obnovení monarchie a po nástupu Hitlera v Německu se stal hlasitým odpůrcem nacistů, což mu vůdce nezapomněl a po anšlusu Rakouska v březnu 1938 skončil Max v koncentračním táboře Dachau. Lágr přežil, ovšem podlomené zdraví mu už neumožnilo dlouhý život. Zemřel v roce 1962 na infarkt.

Nejmladší Arnošt čili Ernst se narodil na Konopišti v roce 1904. Za manželku pojal dceru anglického diplomata ve Vídni a rovněž nesnášel Hitlera, jehož obraz dokonce veřejně roztřískal. Skončil také v Dachau a vážně nemocný zemřel již v roce 1954. Rod ovšem nevymřel, všichni tři Hohenbergové by se dnes těšili z mnoha vnuků, jinak řečeno z pravnuků následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choti.

Foto: archiv , Národní knihovna v Praze

Autor: Ivan Motýl