Výstavba infrastruktury bude rychlejší, schválila sněmovna

Sněmovna schválila poslanecký návrh, který má usnadnit a urychlit přípravu výstavby dopravní, energetické i komunikační infrastruktury. Schválená novela obsahuje seznam staveb, u nichž má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí.

Mezitímní rozhodnutí má znamenat, že stavba by mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.

Poslanci původně navrhovali získávat pozemky pro tyto stavby předběžnou držbou, zaznívaly však obavy, že toto řešení by mohlo narazit u Ústavního soudu. Seznam obsažený v novele zahrnuje vybrané dálnice, silnice I. třídy, železnice, metro i nové oplocení pražského Letiště Václava Havla.

Sněmovna nepřistoupila na návrh Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) a nevyřadila ze seznamu staveb plavební stupeň Přelouč ani plavební stupeň Děčín, jak navrhovali Dana Balcarová (Piráti) a Jan Čižinský (KDU-ČSL). Balcarová vyjadřovala obavy, že plavební stupeň Děčín poničí tamní životní prostředí v okolí řeky, naopak Jaroslav Foldyna (ČSSD) poukazoval například na to, kolik kamionů nahradí lodní doprava.

Podpory se dočkal návrh ústavně právního výboru, který do novely vkládá tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

S tímto návrhem ale nesouhlasil Ferjenčík. Podle něj přináší riziko korupce, protože, jak řekl, je daleko snadnější promeškat stanovenou lhůtu. Naopak Zbyněk Stanjura (ODS) návrh hájil, může podle něj přípravu staveb zrychlit, a poukazoval na to, že se někdy čeká na rozhodnutí úřadů i 15 měsíců.

Aktuálně podle ministerstva dopravy staví 193 kilometrů dálnic a silnic I. tříd, dalších 147 kilometrů je připraveno k zahájení. Mezi roky 2010 až 2013 spadl roční průměr nově zahajovaných staveb na čtyři kilometry z původních 30 kilometrů. V tomto období začala výstavba 16,4 kilometru nových dálnic a 34,4 kilometru na modernizované dálnici D1. V letech 2014 až 2017 to pak bylo 75,1 kilometru nových dálnic a 54,3 kilometru modernizované D1.

Poslanci schválili i návrh, který má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.

Poslanci na návrh svého kolegy Martina Kolovratníka (ANO) vložili do stavebního zákona ustanovení, které uvádí, na jaký okruh staveb se nevyžaduje závazné stanovisko orgánu územního plánování. Půjde například o studny pro individuální zásobování vodou, stavby na zastavěných pozemcích rodinných domů související s bydlením nebo na zastavěných pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci. Stanovisko se nebude vyžadovat ani na některé vybrané stavby, u nichž se už podle současného stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, a u nichž se nevyžaduje ani rozhodnutí o změně využití území.

Pod předlohou jsou jako navrhovatelé podepsaní poslanci ze všech sněmovních stran. Hlasovalo pro ni 156 ze 160 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo z nich. Nyní předlohu dostane k posouzení Senát. Zástupce předkladatelů Martin Kolovratník (ANO) řekl, že zákon by mohl nabýt účinnosti v září. Výstavbu by mohl podle něj zrychlit o tři až pět let.

Čtěte dále

další zprávy