Každý rok u nás postavíme zhruba 240 kilometrů nových asfaltových komunikací. Jsou krásné, nevlní se a obce si je vesměs velmi chválí. Jediný problém je, že nejde o dálnice, ale o cesty mezi poli. Česko je totiž jejich velmocí.
Kdyby se úspěšnost země měřila podle sítě a kvality polních cest, je Česko tahounem Evropy. Dálniční síť máme sice bídnou a budujeme ji šnečím tempem, řada silnic nižších tříd se nám stále rozpadá, ale to, co stavíme od počátku devadesátých let uprostřed lánů obilí nebo řepky, stojí za to. Zapomeňte na traktory vyjetou cestu s travnatým středem, zpevněnou vším možným, která se pravidelně po dešti zaplňuje hlubokými loužemi. Dnes frčí polňačky nové generace.
Ve zkratce řečeno to jsou silnice. A to velmi dobré. Čtyři metry široké, s krajnicí, hladkým asfaltovým povrchem, odvodňovacími příkopy a nájezdy na jednotlivé polnosti. A je tu ještě jeden rozdíl. Kilometr cesty, kterou by dříve, s nadsázkou řečeno, vyšlapalo pár strejců v holinách, dnes stojí běžně pět milionů korun.
Chudá příbuzná
Třeba taková Bukvice u Jičína má těchto cest několik. Jedna obchvátila přidruženou ves Křelinu, druhá vytvořila šikovnou propojku přes pole s nedalekým Podhradím a třetí se právě buduje podél stávající silnice II. třídy do vedlejší obce Veliš. A právě tady, na dohled od Jičína, je vidět zjevný paradox. Krásné silničky s nejhladším asfaltem v okrese tu ústí do totálně rozmlácené silnice třetí třídy, která čeká na kompletní opravu několik desetiletí a po níž, na rozdíl od polňačky, jezdí autobus a daleko více aut.
"Je mi jasné, že pro většinu lidí je to úplný nesmysl a nepochopitelná věc, ale tam se musí brát v potaz, že každá ta silnice je budována z jiných peněz. Rozbitá silnice je krajská a my léta bojujeme za to, aby byla opravena, ale myslím si, že je to ještě běh na dlouhou trať," říká starosta zmíněného Podhradí Michal Rambousek. Takže zatímco nové polňačky platí z velké části EU, záplatami posetá okreska z Bukvice do Podhradí musí spoléhat na napnutý rozpočet Královéhradeckého kraje. Jenže ten dává prioritu silnicím vyšších tříd. Podobně rozbitých "trojek" má navíc celou řadu. Takže všechno jede v režimu: "Opravíme, ale až na vás přijde řada."
Naproti tomu polňačky mají financování naprosto luxusní. Peníze na ně dává jednak Státní pozemkový úřad a pak také Evropská unie prostřednictvím svého operačního programu pro rozvoj venkova. "Ročně dáváme na obnovu krajiny 1,9 miliardy korun. Ty peníze jdou na pozemkové úpravy, výstavbu cest, obnovu remízků a podobně. Evropská unie nám s financováním dost pomáhá. V programovém období na léta 2014 až 2020 máme v jejím operačním programu vyhrazenou částku 3,2 miliardy korun," vysvětluje Michal Gebhart, sekční ředitel Státního pozemkového úřadu (SPÚ).
Na opravy stávajících komunikací ovšem Unie dotace nedává. Což je vidět třeba na rekonstrukci dálnice D1, která se maskuje pod slovem modernizace, aby na ni EU přece jen přispěla.
Kolik jich je? Hodně
Asfaltové polní cesty jsou jedním z vedlejších efektů takzvaných pozemkových úprav. Ty probíhají v Česku od počátku devadesátých let a jejich cílem je napravit škody, které v krajině způsobila kolektivizace zemědělství. "Vlastníkům pozemků jejich parcely díky polním cestám zpřístupňujeme, dále jim polnosti scelujeme, aby je měli pohromadě, a ne rozházené na velké ploše. Pozemkové úpravy jsou dlouhodobý proces, jedno katastrální území nám zabere čtyři až pět let," říká Gebhart. Takto už Státní pozemkový úřad rozčlenil zhruba třetinu Česka. Prioritu přitom měly zemědělské oblasti, kde byl největší tlak od vlastníků pozemků.
Ruku v ruce s pozemkovými úpravami se tedy od devadesátých let staví v krajině i novodobé polní cesty. Kolik jich je, neví ani sám pozemkový úřad. "Celkové číslo nemáme. Ale když vezmeme v potaz, že ročně jich postavíme zhruba dvě stě až tři sta kilometrů a stavíme je od počátku devadesátých let, tak je to opravdu... hodně," pousměje se Jindřich Holínský ze sekce odborných činností SPÚ. Ten cesty nejprve coby projektant navrhoval a teď nad nimi bdí ze své pozice hlavního investora.
Osmdesát procent ze všech takto stavěných polních cest má asfaltový povrch. "Vypadá to jako vysoké číslo, ale ty komunikace jsou často páteřní a musejí unést těžkou zemědělskou techniku, což právě asfaltové cesty zvládají nejlépe," říká Holínský. Dalším možným povrchem je štěrk, případně zatravněná polňačka, která se té staré klasické podobá asi nejvíce. "Samozřejmě, pokud stavíme v blízkosti chráněných území, snažíme se tam používat právě tyto přírodě bližší povrchy," dodává Holínský.
Ale ani zpevněná štěrková cesta není laciná, kilometr vyjde asi na čtyři miliony korun, tedy o "pouhý" milion méně než u asfaltové polňačky.
Bereme asfalt
Druh povrchu pozemkový úřad neurčuje nějak direktivně, ale s obcemi i zemědělci ho konzultuje. S tím, že samy obce volí často právě asfalt. Je to logické, protože po dostavbě přejdou polňačky do správy obcí a ty se o ně musejí starat. "Zemědělcům by stačily štěrkové cesty, ale pro nás je lepší, když se udělá komunikace zpevněná asfaltová. Jde o nejlevnější variantu, co se týče údržby," vysvětluje starosta Podhradí u Jičína Michal Rambousek.
Štěrková cesta by mohla navíc obci dost zavařit. Pokud by se rozsypala do pěti let od výstavby, riskovala by vesnice oplétačky a možnou pokutu od EU kvůli špatnému nakládání s evropskými dotacemi. U asfaltové komunikace sice platí totéž, její životnost je ale vyšší.
Starostové si své asfaltové polňačky svorně chválí. "Je to z určitého pohledu dobrá věc, protože se díky těmto cestám zpřístupní pozemky všem vlastníkům. Další věc, která se nám hodně líbí, je odvedení zemědělské techniky z centra obce. Cesty vytvoří jakési obchvaty a v obci bude větší klid," vyjmenovává výhody Rambousek. A starostka Bukvice Eliška Formanová ho doplňuje: "Ty cesty také zadržují vodu v krajině, což zrovna dost potřebujeme. Proto jsou tam příkopy. Dříve se nám běžně stávalo, že voda z polí při větších deštích stékala na silnici druhé třídy." Plusem je podle ní také výsadba stromů a keřů kolem nových cest. "Konkrétně u nás jsme do krajiny navrátili švestky a jeřáby. Jsme prostě rádi, že jdou ty polní cesty zrealizovat." Vedle starostů si polní asfaltky chválí i cyklisté, kteří se díky nim vyhýbají automobilovému provozu.
Polňačka roku
Plánovačům nových cest je nutno přiznat jednu zásluhu. Většinou je nemalují do mapy, jak je napadne, ale drží se starých pěšin a propojek, které existovaly v krajině před rozoráním mezí. Tyto cesty našich předků nyní dohledávají právě v Podhradí. Jestli se projektantům povedou, může se vesnice s téměř pěti sty obyvateli skrze své cesty dokonce celostátně proslavit. Už jedenáct let se totiž v Česku vyhlašuje soutěž Žít krajinou, která by šla jednoduše překřtít na "polňačku roku". V Senátu se vždy sejdou zástupci investora, tedy lidé z poboček Státního pozemkového úřadu, stavaři, kteří cesty budovali, a právě starostové, jimž nakonec spadly komunikace skrz pole do klína. Jednoduše veliká sláva, jejíž letošní ročník proběhl zrovna minulý čtvrtek.
Zbývá tedy dodat, že polňačkou roku 2017 se stala asfaltová cesta s biokoridorem poblíž vesnice Rašovice na Kutnohorsku. Takže pokud budete mít cestu kolem, projeďte se po ní. Zklamáni nebudete. Ono totiž platí, že v Česku se jezdí daleko lépe po polních cestách než po klasických silnicích.
Na nedostatek učitelů matematiky chce upozornit nadační fond Matika Česku. Vznikl na základě stejnojmenného projektu nadace...
Na prázdná místa na zdi auly Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi se vrátily jako repliky dva historické obrazy. Malby se...
Ve stínu revolučních událostí v Československu zůstala 28. listopadu 1989 jiná převratná událost - první transplantace kostní...
Pražský dopravní podnik (DPP) v sobotu nasadí do provozu devět vánočně vyzdobených tramvají a autobusů. Než tyto vozy vyjedou na...
Příjemné vánoční zklidnění najdete jako každý rok v adventním čase od 28. listopadu v Holešovické tržnici. Těšit se můžete na...
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib bude kandidovat na předsedu Pirátů. Informoval o tom v dnešní tiskové zprávě. Chce, aby...
Ve dnech 22. a 23. listopadu se v Cubex centru na pražské Pankráci uskuteční Intimity Festival, který přináší do České republiky...
Akademie Michael, která se dlouhodobě řadí mezi přední vzdělávací instituce v oblasti umění a médií, má důvod k oslavám. Dominik...
Budova Legatica spadá do areálu Nové Waltrovky, projektu Penta Real Estate, v Praze 5 a navazuje na první úspěšnou etapu...
Evropská unie podpoří deset projektů Správy železnic (SŽ) na modernizaci české železnice částkou 11,5 miliardy korun. Peníze...
Zahájení výroby biometanu ve fermentační stanici ve Vysokém Mýtě se opožďuje. Město vloni léta odstavené zařízení pronajalo...
Praha má ve svých ulicích žhavou novinku – IQOS friendly taxíky, které jako vůbec první představila ve své flotile jedna z...
I mezi těmi nejmladšími jsou hrdinové, jejichž velké činy si zaslouží uznání a pozornost. S cílem podpořit právě tuto myšlenku...
Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to...
Významná Galerie 400 ASA, která v rámci svého programu Push Process pomáhá mladým fotografům na počátku kariéry, přizvala ke...
Vedle liberecké radnice a vysílače na Ještědu je Centrum Babylon jedním z nejznámějších turistických cílů severočeské metropole....
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) chystá opatření ke zvýšení bezpečnosti. Nechá například upravit vrátnici, aby z ní...
Manželé Paulovi, kteří vybojovali 6. místo na olympiádě 2022 v Pekingu, se znovu stali mistry republiky. V úterý získali svůj...